Ležel jsem na široké posteli ve svém hotelovém pokoji a střídavě si hrál s dýkou a ovladačem od televize. Na nočním stolku vedle postele stála láhev 12-leté whisky Glenfiddich, jejímuž obsahu jsem v pravidelných intervalech ulehčoval. Je to totiž velmi spolehlivý a příjemný způsob, jak se zbavit pachutě zázvoru v ústech. Nechtělo se mi spát, měl jsem o čem přemýšlet...s čím si hrát...co pít...
Z přemýšlení jsem byl vytržen okolo čtvrt na jednu v noci mírným zaklepáním na dveře. Otevřel jsem a za nimi stáli čtyři muži, dva v civilu, dva v uniformě. Jeden z těch uniformovaných se strohým "tady ho máte" rozloučil a šel si po svých. Ostatní jsem pozval dál. Aniž bych je vyzval, usadili se, kde se dalo. To znamenalo, že seděli všichni tři na mé posteli tak blízko u sebe, že si skoro seděli na klíně a já musel zůstat stát. Opřel jsem se o futra, smutně se koukal na láhev whisky, ke které jsem najednou nemohl, a čekal, co z nich vyleze. Ze všeho nejdřív se představili. Jeden z nich se jmenoval George Mantis, druhý Jake Devlins. Šerif se nepředstavil.
Slova se ujal menší pupkatý cca 50ti letý muž navlečený v hezkém, ale nesednoucím kabátě z velblouda:"Slyšeli jsem tady od šerifa, že jste dnes...no...že jste měl nějaký konflikt. Je to pravda?"
"Konflikt? To myslíte ty tři vandráky na silnici za Dunstonem?" napadlo mne, jestli mě šerif náhodou nepřišel zatknout. Asi nepřišel - jednak by byl sám a navíc tenhle nebyl místní, takže jsem byl jaksi mimo jeho jurisdikci...teda myslím. "Já myslím, že jsme si to vyříkali docela ... uspokojivě."
"No...šerif to celé viděl a zaujal ho způsob, jakým jste si s nimi poradil."
"To mě začíná zajímat...šerif v povzdálí pozoruje, jak tři vagabundi pouštěj hrůzu na turistu... O co tu jde? A vyžvejkněte se svižně, já si chci jít lehnout." To jsem trochu lhal, měl jsem z téhle návštěvy neskonalou radost. Ale to nemusí nikdo vědět.
"Jde o to" vzal si slovo šerif "že vy nejste turista. Turista by od těch tří dostal nakládačku. Ale hlavně by se nevyptával po Henrym Mitchellovi. Proč ho hledáte?"
"Je to svědek v jednom případu, který vyšetřuju."
"V Anglii?" Překvapilo mne, že ví odkud jsem. Na druhou stranu - slyšel jsem, že Američani (hlavně Američanky) britský akcent přímo žerou. Toho by se dalo využít...někdy...výhledově...
"Ano v Anglii."
"A od kdy může britská policie vyšetřovat na území USA?!" Zdálo se, že šerif tu slabost pro britský přízvuk právě ztratil.
"Nemůže. Já ale nejsem britská policie." Nevím, jestli jsem ho usadil, ale koukal docela divně.
Slova se opět ujal muž ve velbloudím kabátě: "Pánové - formality bych nechal stranou. Zvlášť v naší situaci bych je nechal stranou..."
"V naší situaci? Mohli byste být konkrétnější pánové?" zeptal jsem se a svá slova doprovodil efektním pozvednutím obočí. Oba muži v civilu se na sebe podívali, aby své zraky obrátili na šerifa a ten povzdechem dal najevo, že už ví, kdo mi tu pohádku poví. Nutno podotknout, že tato volba asi nebyla náhodná - šerif měl řečnický talent, kterýmžto mne ubíjel asi půl hodiny. Během té půl hodiny mi šerif vyložil situaci tak dokonale zabalenou do přednášky o historii státu Washington, že jsem další půlhodinu trávil ptaním.
"Takže vy tu máte problémy s bandou vandráků, který nemaj rádi cizince a mezi nima hlavně ty, který maj jinou barvu, než oni sami...a taky tu vymáhají výpalné...(?)"
"V podstatě ano..."
"A co já s tim?"
"Vy byste nám podle všeho mohl pomoct se té bandy zbavit."
"Já? zeptal jsem se překvapeně. Pokynul jsem hlavou směrem k šerifovi "A tohohle platíte za co?"
"Ono je to kapku složitější. Když jde do tuhýho zdekujou se přes hranici. Tam já na ně nemůžu. Vy hranicemi zjevně vázán nejste..."
"Kam přes hranici?"
"Ostrov Vancouver. Vy tu na něj koukáte z okna, ale mi tam nemůžem, protože patří Kanadě..."
"Aha...a vy si mě chcete najmout, abych tam šel místo vás..."
"Přesně tak. Uděláte to? S vaším případem to může dost úzce souviset."
"Podumám o tom, dopoledne pojedu do Dunstonu a stavím se u šerifa. Měli byste se domluvit na honoráři..."
Všichni tři kývli hlavou a nechali mne o samotě s lahví Glenfiddich...
Žádné komentáře:
Okomentovat