čtvrtek 17. listopadu 2005

Čtvrtý protokol

V roce 1968 podepsali zástupci SSSR, USA a Velké Británie dohodu o nešíření jaderných zbraní. Součástí té dohody byli čtyři tajné dokumenty. Obsahem toho čtvrtého byl formální zákaz tajného zavlečení jaderné bomby na území protivníka...
Vždy, když někdo vymyslí nějaký nový předpis, najde se někdo, kdo si dá tu práci a vymyslí si důvod, proč ten předpis porušit. Pokud ten někdo má ještě k tomu v rukou nějakou tu moc, začne rozdávat úkoly. Někdo vymyslí způsob, jiný dodá potřebné nádobíčko a na konci pomyslného řetězu bude stát někdo, kdo to všechno provede...

Přesně k tomu došlo v románu "Čtvrtý Protokol" od Fredericka Forsytha. Byl jednou jeden fanatický velitel KGB, který na obhajobu svého politického smýšlení tak radikálního, že si soudruzi v politbyru ťukali na čelo, potřeboval nějaoku zásadní změnu v rovnováze sil mezi východním a západním blokem. A vymyslel plán. Pošle do Anglie agenta, který se usadí někde poblíž Američany užívané letecké základny. Po různých kurýrech rekrutujících se ze všech možných východních tajných služeb nechá tomu agentovi po částech poslat atomovou bombu. Agent jí dle instrukcí odborníka sestaví a odpálí. Výbuch zničí agenta i s důkazy, že nějaký agent vůbec existoval (bude potřeba zařídit, aby dotyčný agent nevěděl, že je obětován) a území o rozloze cca tří kilometrů čtverečních. Vina za tento incident padne na Američany, kteří na oné základně skladovali taktické jaderné zbraně. Tito budou vypuzeni z Británie, která eventuelně (zřejmě na nátlak veřejnosti) vystoupí z NATO a 1) NATO tím oslabí 2) Sama bude přístupnější vlivu SSSR.

Ten agent samozřejmě nemůže být jen tak někdo. Musí to být ten nejlepší. Ten nejlepší má hodnost majora, pracuje pro odbor tajných operací a jmenuje se Valerij Petrovskij. Jeho protihráčem je poněkud prostořeký, leč výkonný agent britské M.I.5 John Preston. Hra může začít...

čtvrtý protokol
Sehnal jsem na DVD za baťovských 99,- film natočený podle Forsythova románu a nesoucí i stejné jméno. Majora Valerije Petrovského si střihnul Pierce Brosnan, Johna Prestona pak Michael Caine. Před chvílí jsem vyndal placku z přehrávače a jsem ještě pln dojmů. Musím přiznat, že pro Forsytha mám slabost a tak se mi ten film asi nemohl nelíbit. Jen je škoda, že je svého druhu jediný - Forsyth se příliš velkéu zájmu filmařů netěší. Přitom knihy jako Spis Odessa, Žoldáci, Ikona nebo Ďáblova alternativa by si ten zájem bez diskuze zasloužili... No nic - jsem rád alespoň za ten jeden. Vřele doporučuji...

5 komentářů:

  1. zbožňuju Brosnana, nejlepší 007.
    film určitě skouknu, díky za tip.

    OdpovědětVymazat
  2. Sakala zfilmovalia mam dojem, ze jsem kdysi videl i Zoldaky (a mam dojem ze dost zmrseny ...)

    OdpovědětVymazat
  3. Kozel: Souhlas! Brosnan by si moh jméno Bond napsat do občanky.

    mudd: Máš pravdu - na Šakala bych úplně zapoměl. Ten byl dobrej. A pokud jde o ty žoldáky - to bude nejspíš jen shoda jmen - viděl jsem to taky a s Forsythem to nemělo společnýho nic kromě toho jména.

    OdpovědětVymazat
  4. A proč ho svině neobsadili do dalšího pokračování?! Mně se jako Bond strašně líbil!!!!

    OdpovědětVymazat
  5. Helen......odpověděla sis vlastně sama. Sou to svině. ;o) Řikaj, že je Pierce už starej, ale já myslim, že i kdyby mu bylo 70, tak by se na Bonda hodil víc než ten novej... Když to dobře dopadne, tak to asi bude jako s Connerym. Toho po "Žiješ jenom dvakrát " taky vyšoupli a obsadili toho praštěnýho Australana Lazenbyho (kterýho nikdo neměl rád), aby zjistili, že Connery byl lepší a natočili s nim ještě jeden film...

    OdpovědětVymazat