GTK Boxer

Vědom si toho, že poslední dobou ani psaní, ani modelařině příliš času nevěnuji, rozhodl jsem se alespoň zrecyklovat stavební recenzi, kterou jsem před pár lety napsal pro časopis Plastic Planet. Zřejmě tu takových v nejbližších týdnech najdete víc, aby se zarezlá klika mlejnku zase alespoň trochu rozhýbala...

Šťastní lidé s bolavýma nohama

Zpráva z místního tisku: "Dne 11.11. v pozdních odpoledních hodinách zaútočila jednotka AČR zhruba v síle praporu na hospodu U Mrázků. V chirurgicky přesně provedené operaci zde zcela zlikvidovala zásobu utopenců a značně také zredukovala množství polévky s játrovými knedlíčky. Po akci postupovala dále směrem na Dachov a Ležáky."
Nevím, jestli obec Miřetice na Chrudimsku nějaké tištěné periodikum vydává, ale pokud ano, výše uvedený text by se v něm klidně mohl objevit. Okolnosti incidentu osvětlím níže.

Veselý lepič

Je to už nějaký pátek, co jsem ublognul nějaký drb ze zákulisí české modelářské obce. Nazrál čas zase zatočit klikou rezovatou.

A-4 Skyhawk

Jméno jak šité na míru pro komiksového hrdinu náleží námořnímu bitevnímu letounu z dílny firmy Douglas. Mezi posádkami si však letadla často vyslouží pojmenování mnohem méně vznosné, než je jim dáno do vínku výrobcem. Skyhawku zdaleka nejčastěji říkali "Scooter".

Spitfire F.22

Poslední verze Spitfirů budiž dokladem toho, jaký bordel panoval v systému značení letadel přijímaných do služby u RAF. Varianty F.21, 22 a 24, se od sebe lišily jen velmi málo. Dvaadvacítka se od svého předchůdce dala vizuálně odlišit pomocí sníženého hřbetu trupu. Rozdíl mezi F.22 a F.24 byl v umístění radiostanice (kterou měla F.24 o frame blíž ke kokpitu) a elektroinstalaci (kterou měla čtyřiadvacítka 24V místo původních 12V) a to ještě ne vždy, protože poslední kusy verze F.22 byly postaveny ve standardu F.24 a bezpečně odlišit se tak daly vlastně už jen pomocí sériového čísla.
Zmíněné odlišnosti by se ještě ani ne rok před záletem prototypu jedenadvacítky téměř jistě vešly pod jedno číslo. Nakonec se stačí podívat, co všechno létalo například jako Spitfire Mk.XIV...

F4F-4 Wildcat

 7.srpna 1942, pouhých 8 měsíců po japonském útoku na námořní a leteckou základnu v Pearl Harbouru, zahájili spojenci operaci, která vzala Japoncům otěže nadobro z rukou. Tou akcí bylo vylodění na třech ostrovech v jižní části Šalamounových ostrovů - Florida, Tulagi a zdaleka nejznámější Guadalcanal...

Canadair CL-215

Létající člun CL-215 je prvním z řady hasičských speciálů firmy Canadair, později Bombardier. Je to dvoumotorový hornoplošník, který vyniká zejména dobrou stabilitou a ovladatelností při nízkých rychlostech. Je vybaven zatahovacím podvozkem, který mu umožňuje start a přistání i na krátkých nezpevněných plochách.

L-159 ALCA

O letadle, do něhož v Aeru vkládali nemalé naděje se toho doposud napsalo  a namluvilo dost. Bohužel. Zdaleka nejvíce úsilí totiž bylo věnováno hloubání nad jejími rozpačitými výsledky. Jakkoliv se to letadlo po technické stránce jeví býti více-méně v pořádku, exportní úspěchy se jaksi ne a ne dostavit. U vývoje L-159 jsem nebyl, do jeho zákulisí vidím pouze zprostředkovaně díky několika kolegům, kteří v devadesátých letech v Aeru pracovali, přičemž ne vždy pravě na projektu ALCA. Na následujících řádcích si tedy spíš než cokoliv jiného, přečtete řadu spekulací. Budu se snažit, aby působily příčetně, leč i tak je berte s rezervou jako autorovu potřebu v rámci tématu upustit páru.

Whippet Mk.A

Na polích flanderských vlčí máky vlají

rudě mezi kříži, které znamenají,

za řadou řada, náš hrob; pod bání modravou

skřivani v letu dál trylkují s odvahou

byť dole vřava děl zpěv jejich sluchu tají.

Spitfire LF Mk.IXe

Klidným nebem se nesla necelá dvacítka letadel v dokonalé formaci. Letci si poprvé po několika letech nemuseli navzájem hlídat záda a mohli prostě jen užívat krásný výhled. Teplé srpnové slunce se opíralo do perspexové bubliny překrytu a příjemně hřálo. Velitel se rozhlédl a letmo zkontroloval letouny okolo sebe. Zlehka se pousmál. Neužíval si ani tak krásné počasí, nebo nerušený klid. Jeho pozornost stále poutalo výsostné označení na křídlech vlastního stroje. Byl nezvyk po těch dlouhých letech vidět symbol své vlasti...

Jak je to teda s tim Temelínem?

aneb Bilancujeme pozdě, zato však blbě

Seafire Mk.Ib

První drak s ploutvema

Churchill Mk.IV

Minule jsem tu vykládal něco o lasičkách mezi obrněnci. Dnes to bude o hrochovi.

Daimler armoured car

Vývoj tanků se vydal směrem, o němž lze při zachování dostatečné míry přesnosti zjednodušeně říci, že základem úspěchu je kombinace velké zbraně a tlustého pancíře. Logiku to má - ne vždy jste to vy, kdo vystřelí první a tlustý pancíř je právě ta slupka, která dělí posádku uvnitř od rozdováděného olova venku. A ta zbraň - inu chtěli jste tank, ne hospodu, proto tam máte dělo, ne pípu...
A tak se tu i onde rodí taková XXXXXL zvěř, jako je tohle, tohle, nebo tohle (zde na vysvětlenou - na fotce v odkaze je nedokončená korba německého tanku E-100. Právě po ní jsem sáhl proto, že skýtá hezkou možnost srovnání s opodál stojícím vozidlem běžnějších rozměrů) Mezi těmito mastodonty pak jako pěst na oko působí malá rychlá kolová vozidla, která při zachování solidní palebné síly váží odhadem tak pětinu toho, co nejlehčí z odkazovaných zviřátek. Jedním zástupcem této kategorie je příkladně britský Daimler armoured car.

Vulcan B.2

Avro Vulcan je výsledek prací započatých na základě specifikace B.35/46, v níž britské ministerstvo letectví vzneslo požadavek na nový bombardovací typ. Zadání počítalo s pohonem proudovými motory, šípovým křídlem, cestovní rychlostí okolo 500 uzlů a dostupem 55000 stop.