Whippet Mk.A

Na polích flanderských vlčí máky vlají

rudě mezi kříži, které znamenají,

za řadou řada, náš hrob; pod bání modravou

skřivani v letu dál trylkují s odvahou

byť dole vřava děl zpěv jejich sluchu tají.

Whippet Mk.A začal vznikat v říjnu 1916 jako lehké, rychlé a levné vozidlo určené k podpoře těžkých tanků Mk.IV. Poháněla jej dvojice motorů Tylor JB4 o výkonu 45 koní, vážil 14 tun a dokázal se pohybovat rychlostí závratných 13,5 kilometrů za hodinu. Posádku tvořili tři muži a vyzbrojen byl čtyřmi kulomety Hotchkiss. Na bojišti se objevil poprvé v březnu 1918 a jeho nasazení docela dobře vypovídá o tom, že po počátečních rozpačitých výsledcích, se Britové s tanky naučili zacházet.  Příkladně 24. dubna 1918 zachytila skupina sedmi Whippetů dva prapory německé pěchoty v otevřené krajině a dokázala je v podstatě zničit - Němci přišli o zhruba 400 mužů. 8. srpna pak při ofenzivě u Amiens dokázaly posádky Whippetů 3. tankové brigády prolomit německé obranné pozice a zlikvidovat jejich dělostřelectvo v podstatě v celém úseku fronty, na němž ofenziva probíhala. Jeden stroj - posádkou nazvaný "Musical Box" - se jakousi shodou náhod od své jednotky oddělil a zůstal osamělý v hloubi nepřátelského území. Zde zničil jeden pozorovací balón, ležení pěšího praporu, dělostřeleckou baterii a zásobovací konvoj německé 225. pěší divize. Němcům se podařilo zdivočelou hrací skříňku umlčet až za dlouhých devět hodin...
Před koncem války 15 Whippetů padlo do německých rukou, dva z nich byly v provozuschopném stavu a posloužily k testování. Po válce byl jeden z nich nasazen Freikorpsem při pacifikaci nepokojů v letech 1918 a 1919.
17 strojů Britové dodali do Ruska, kde je po skončení občanské války převzala nově vzniklá Rudá armáda. Ta je používala až do počátku 30. let. 6 tanků z přebytků britské armády koupilo v roce 1922 Japonsko, jehož armáda je nasadila ještě během kampaně v Mandžusku.

Model Whippetu v měřítku 1/72 vyrábí anglická firma Emhar. Dílů má jen pár a tak podobně, jako Mk.IV, o níž jsem před pár lety také psal, jeho sestavení příliš dlouho netrvá - slepit lze za odpoledne, barvení včetně patiny bylo hotové za týden. Vybírat přitom můžeme z několika obtiskových variant - konkrétně 4 britských a po jedné německé, ruské a japonské. Já pro svůj model zvolil kamuflážní schéma stroje s bojovým jménem Ceasar II. Tomuto tanku velel poručík Royal West Kent Regiment Cecil Harold Sewell. Dne 29. srpna 1918 si na něm tento důstojník vysloužil in memoriam udělený Victoria Cross; v průběhu akce u obce Fremicourt nedaleko Arrasu C.H. Sewell opustil své svůj tank a sám bez pomoci vyprostil posádku jiného vozidla, které vjelo do kráteru, převrátilo se a začalo hořet. Poté si všiml, že řidič jeho vlastního tanku byl zraněn a bezvládně leží nedaleko Caesara. Sewell otevřeným terénem přeběhl k němu, přičemž byl poprvé zraněn. Podruhé, tentokrát již smrtelně, byl zasažen, když se nedbaje vlastní bezpečnosti pokoušel zraněného řidiče ošetřit... Poručík Sewell zemřel ve věku 23 let a pohřben je na hřbitově ve Vraucourt. Jeho Whippet A259 Caesar II je v současné době součástí expozice muzea v Bovingtonu.