Něco jako bordel...

 

...jen tohle si na sebe nevydělá...

"Mark their positions and call in the airforce
Harriers and Vulcans strikes at our command"

Tak zní jeden asi-verš textu Back in control, jehož prostřednictvím si švédská powermetalová formace Sabaton bere v ústa boje na Falklandách. Když si ten text na oficiálních stránkách skupiny najdete a přečtete, nejspíš se neubráníte dojmu, že autor textu si Brity idealizuje. Nic proti - text je to hezky bojovný a jako takový zapadá do modelu typických textů daného žánru. Ale já objevil člověka, který by s tím textem nejspíš nesouhlasil a kupodivu to není Argentinec.

Tady jsem se zmínil, že jsem si přinesl domu jednu hrozně zajímavou (jak jsem zjistil později i zbytečně drahou) knížku. Za jalovým jménem "RAF Harriers ground attack Falklands" se skrývají paměti přímého účastníka operace Corporate squadron leadera ve výslužbě Jerryho Pooka, který byl tou dobou zástupcem velitele 1.stíhací perutě RAF. Peruť byla vyzbrojena letouny Harrier GR.3 a její piloti narozdíl od svých kolegů od Královského Námořního Letectva byli cvičeni pro útoky na pozemní cíle. Jako takoví byli pro válečné úsilí Britů na Falklandách nepostradatelní. Půl tuctu jejích letounů bylo s veškerým příslušenstvím (rozuměj s piloty) dáno k dispozici Královskému námořnictvu. Přeprava do vod jižního Atlantiku byla zajímavá a všemi směry z ní sálal až panický spěch, který provázel celý počátek britských vojenských operací. Šestice Harrierů provedla dálkový přelet z RAFB Wittering na letiště Wideawake na Ascensionu, kde se po několika dnech společně s několika Sea Harriery nalodila na nákladní loď Atlantic Conveyor na jejíž palubě doplula k námořní operační skupině a své budoucí plovoucí základně - letadlové lodi HMS Hermes...

O nevraživosti, která mezi námořnictvem a letectvem panovala, každý věděl. Ale málokoho by napadlo, že ani v tak vypjatých chvílích, jaké ostrá akce přináší, nebudou námořníci schopni tak trochu překročit svůj stín a začít spolupracovat. Piloti RAF byli v akci proto, že byli rutinéry v oboru, ke kterému námořní letci ani nečichli. Logicky by se tedy nabízela maximální snaha vyjít jim vstříc a poslouchat případné připomínky. Ale z každé stránky Pookovy knihy bylo cítit obrovské rozčarování, způsobené faktem, že piloti RAF byli pro námořníky, spíš než lidmi, municí.

Pomineme-li fakt, že munice pro Harriery RAF byla skladována v pyramidách na vzletové palubě mezi letadly, kterýžto byl způsoben především nedostatkem místa, stále zde bylo dost prohřešků proti dobrým mravům. Celkem běžně se stávalo, že Harriery létaly na bojové mise, aniž by jim fungovalo základní vybavení. Četné výpadky IFF (Identification Friend or Foe) přitom piloty přímo ohrožovaly na životě, protože právě tohle zařízení jako jediné na palubě letadla komunikuje s vlastními prostředky protivzdušné obrany. Pokud nefunguje, PVO nemá jak poznat, že nejde o letoun protivníka a zahájí na něj palbu.

Harriery RAF odlétaly okolo 130 misí. Většině z nich chyběly zpravodajské reporty, na jejichž základě by:

1) si účastníci mise mohli akci naplánovat a vyhnout se argentinské protivzdušné obraně. Jako jedna z mála složek argentinské armády byla právě PVO vybavena velice solidními zbraňovými systémy. Letět na misi bez znalosti jejich pozic bylo docela vo držku.

2) si ověřili pozice vlastních pozemních jednotek. Minout cíl je nepříjemné, ale obvykle se nad tím dá mávnout rukou. Po "vlastním gólu" lze totéž udělat jen velmi obtížně.

Úkolování bitevních Harrierů bylo vůbec dosti pofidérní. Od začátku června 1982 reporty od průzkumných oddílů SAS a SBS hovořily o pozemních platformách pro odpalování protilodních řízených střel Exocet - dalšího nebezpečného kousku argentinského arsenálu. Namísto jejich vyhledání a zničení piloti Harrierů zabíjeli čas útoky na údajné pozice argentinských dělostřelců To - jak vyšlo najevo krátce po osvobození Falkland - z místa sice operovalo, ale pouze v noci, kdy letecké útoky nehrozily. Přes den byly kanóny zašité v městské zástavbě v Port Stanley, neb Argentinci správně vsadili na to, že Britové město bombardovat nebudou. Než vysocí důstojníci námořnictva věnovali svoji pozornost Exocetům, muselo zahynout 13 námořníků na palubě torpédoborce HMS Glamorgan.

Výsledkem tohoto vedení boje byly tři zničené Harriery během prvních jedenácti dnů nasazení.

Krom upřímných doporučení si knihu přečíst (věřím, že pro většinu z mých čtenářů nepředstavuje angličtina závažný problém) na závěr přidám ještě dopis, který několik let po válce o Falklandy Jerry Pook adresoval veliteli stíhacího wingu ve Witteringu Wing Commanderu Nealovi.

Vážený pane,

je mi to velmi líto, ale nemohu přednášet na téma "Morálka v bitvě". O svých důvodech jsem již mluvil iniciátorem přednášky plukovníkem Crossem. V první řadě si nedovedu představit, jak bych mluvil o pocitech pilotů Harrierů během bojů o Falklandy, aniž bych přitom byl extrémně hrubý vůči Námořnictvu. Vzpomenu-li na hloupost a aroganci, s jakou jsem se mezi jeho důstojníky setkal, mé pocity se nedají popsat jinak, než jako čirý vztek. Nerad bych byl nucen konfrontovat své názory s důstojníky Královského Námořnictva při případném setkání na přednášce, vzhledem k tomu, že k některým z nich pociťuji krajní odpor. Samozřejmě v to nezahrnuji piloty Královského Námořního Letectva, po jejichž boku jsme létali do akce a s nimiž se nám spolupracovalo vždy dobře. Ještě jednou se omlouvám, že jsem vás v tom nechal bez pomoci, ale nemohu jinak.

S pozdravem

Sqn.Ldr. J.J. Pook

 

Na úplný závěr jedna historka z definitivního konce přítomnosti 1.perutě RAF v jižním Atlantiku. Na konci léta 1982 - dva měsíce po skončení bojů - byla letadlová loď HMS Invincible vystřídána lodí HMS Illustrious a s ní připlul i nový admirál. Válka formálně neskončila a on se zřejmě rozhodl, že její klidné vody trochu zčeří. Vydal rozkaz k "provokačnímu letu" námořních Harrierů v blízkosti pobřeží Argentiny. Do akce chtěl angažovat i v Port Stanley dislokovanou 1.peruť. Naštěstí během klidu zbraní neměl námořní důstojník právo vydat přímý rozkaz příslušníkům letectva, a tak se RAF této hurá akce nezúčastnila. Pro klid v rodině svou neúčast omluvila mizerným počasím nad Stanley... Oblast definitivně opustila v říjnu 1982.

...na palubě HMS Hermes...

...letiště v Port Stanly po náletu Vulcanu během operace "Black Buck"... To se vám jenom zdá, že to šlo skoro všechno mimo...