up-dated up-armoured
Opět jsem dokončil model Challyho. Druhý z pěti. O tom, jak se model staví, jsem psal tady a nechce se mi to opakovat. A tak zmíním jen pár detailů, v nichž se tenhle model od svého předchůdce lišil.
1) Lepší pásy. Sice zase gumové, leč z materiálu o poznání kvalitnějšího, díky čemuž drží tvar i bez použití minule zmíněných berliček. Firma se za svůj patent evidentně nestydí - onen materiál, z něhož jsou pásy vyrobeny, nese jméno Dragon-styren...
2) Má to nějak víc dílů. Nejspíš o ta kvanta přídavného pancéřování. Část z nich (mříže viditelné na zadních partiích korby i věže) jsou leptané kovové díly. Klasické modelářské lepidlo na to nefunguje, vteřiňák jen s obtížemi. Někde se prostě člověk vyvztekat musí...
3) Narozdíl od prvního Challengeru II jsem se v tomhle případě nespoléhal pouze na obsah krabičky. Tak se stalo, že na model přibylo zařízení na trhání drátů. To je ta divná štangle za zadýmovacími granáty na levé straně věže. Iráčané zřejmě znovu objevili kouzlo taktiky, kterou se skromnými úspěchy v podobě demoralizace amerických bažantů používali už Němci v lesích severo západní Evropy - drát natažený zhruba ve výšce krku muže stojící ho na korbě nějakého otevřeného vozidla. Krom téhle tyče jsem nově dodělával gumové zástěry na blatníky. Pak jsem našel fotku Challyho s jením blatníkem odejmutým/uraženým a použil jen jednu z nich (Tu fotku najdete v tom klipu , na který jsem tu před časem odkazoval - úplně poslední snímek se vlastně stal předlohou pro můj model)
4) Zbarvení. Opět jsem se vykašlal na doporučení výrobce a šel svou cestou. Zatímco Dragon nabízí skromný obtiskový aršík pro stroj pluku Royal Dragoon Guards z cvičení Ulan Eagle 06, já zvolil stroj téhož pluku, jež se účastnil bojů v Iráku, na který jsem žádný obtiskový aršík nepotřeboval...
Jinak - je to první model, který jsem stříkal pomocí stříkací pistole a nutno říci, že jsem dotyčný přístroj právě dnes téměř zničil, když jsem se pomocí "špinavé vody", tvořené pigmentem Světlý prach a ředidlem S 6001, snažil model zaprášit. To se podařilo celkem uspokojivě, leč s vymýváním zbytků pigmentu jsem měl celkem problém... V nejhorším naložím celou foukačku na týden do ředidla.
Takže tady je - Challenger II roty A ("Blue Horse squadron") pluku Royal Dragoon Guards, operace Telic 5, Majar-al-Kabir, prosinec 2004
Se staršim bráchou
Související:
tak tedahele náčelníku, je to pěkný no, ale znáš mě, jak to nemá křídla a vrtuli...
OdpovědětVymazat(zubím se)
No jo no......ale co - je to tvoje mínus, že neoceníš takovouhle krásnou hromadu železa... (plazím jazyk)
OdpovědětVymazatTak takováhle hromada železa je krásná, ale co takhle 30 000 tunová hromada železa v podobě nějaké hezké bitevní lodě (široký úsměv)
OdpovědětVymazatMistře...\"...mě lodičky neberou...\"
OdpovědětVymazatTvrdil jsem o sobě, než jsem zjistil, že Dragoni dělají v měřítku 1/700 \"falklandské\" lodě HMS Invincible (tu dokonce i s malejma Harrierkama na palubě) a HMS Sheffield...