Ráje na zemi...

aneb Kam utéct před problémy

Je to opět zde. Ten čas, kdy se dvacetiletým objevují šediny ( už z toho by mělo být jasné, jak nepřirozený tento čas je... ). Čas, kdy člověk potřebuje den o šedesáti hodinách...aspoň. Zkouškové období... Mnohé z vás jistě napadlo, že by student nemusel být nervní, kdyby se během semestru poctivě věnoval studiu, chodil na přednášky, navštěvoval semináře, je-li to potřeba. Během zkouškového období by pak stačilo si nabité vědomosti pouze letmým pohledem do přednáškových zápisků utřídit do nějaké rozumné formy... Nestačilo, věřte mi nestačilo by to.

Student totiž, má-li alespoň náznak pudu sebezáchovy, musí co nejdříve rozpoznat, bez kterých přednášek se neobejde, protože skripta na danou látku buď nejsou vůbec nebo alespoň nejsou srozumitelná, a naopak, které přednášky se navštěvují pouze na vlastní nebezpečí, protože z látky v principu jednoduché vám "schopný" vyučující udělá guláš. Pokud toto nezvládne, nemá šanci na škole vydržet příliš dlouho...

Nicméně - k věci. Každého z nás asi někdy napadlo, že by bylo nejlepší se uklidit na druhý konec světa. A nemusela za tím nutně stát vysoká škola, resp. vaše problémy se studiem na instituci výše zmíněné... Problémům se vyhýbat, utíkat před nimi, nebo si jich alespoň nevšímat je taktika, která je člověku vlastní. Nejen člověku - když potkáte zmiji, také vás okamžitě nepokouše, ale s otráveným sykotem se odplazí jinam... tedy pokud jí to umožníte... Já bych teď rád napsal něco o těch místech, na která se člověk (já) uchyluje ve svých představách, pokud mu doma něco nesedne...

Tak asi symbolem ráje na zemi je Havaj. Kdo by o ní neslyšel... Toto bezesporu krásné místo se však stalo příliš provařeným a je silně zkomercializováno... takže za klidem tam dnes utíká málokdo...

Nicméně, hledáme-li místo, kde by nás nerušil šéf, profesor, otravní příbuzní,... je Pacifik tou správnou volbou. Asi nebudu příliš konkrétní, jednak nemohu, protože neznám jména všech těch souostroví a navíc nejsem přesvědčen o tom, že název nějak ovlivní vaši představu. jde o to, že ráj na zemi bude v našich očích prostě místo se stálým příjemným podnebím, s teplotami okolo 25°C ve stínu, lehkým větříkem, který vás pohladí (ne že vám zbourá dům, ve kterém ještě navíc právě spíte...), průzračnou modří oceánu, který ten váš ráj obklopuje a dotváří. K tomu malá chata s výhledem na moře a bezednou ledničkou, postel a někdo do ní... beze všech impertinencí - přítelkyně vám pobyt na takovém místě velmi zpříjemní a teprve ona z něj udělá skutečný ráj na zemi... a to nejen způsobem výše naznačeným... krásnou pláží, po které se s dívkou svých snů proháníte oblečeni pouze do úsměvu...

Už jsem začal šetřit. Až budu mít dostatek prostředků, zavolám Víťovi Koženýmu a koupím si od něj nějaký menší ostrůvek s přilehlou vodní plochou. Jsme oba Češi, tak by mi ten můj ráj mohl nechat za nějaký rozumný peníz... A pak bych se tam s přítelkyní, CD-přehrávačem, hospůdkou s plzeňským zadarmo a pár knížkama odstěhoval a ty co mě tady vytáčí by mi záviděli... Ať prasknou, mě je to fuk...

Ale nikde ani muk, ten můj budoucí ráj na zemi je překvapení pro přítelkyni...:o))))))))))))))))