21.10. 1960 - Na přistávací ploše továrního letiště firmy Hawker Siddeley je rušno. Skupiny mechaniků, odborníků letectva a armády společně se zástupci firmy pozorují výsledek dlouhé práce a značného úsilí, jak duševního, tak finančního. Na přistávací ploše stojí prototyp letounu, který, díky své schopnosti kolmého startu, změní od základů taktiku válčení, v oblasti vzdušného boje zbourá axiomy platné od chvíle, co se první letadlo odlepilo od země...
Z tohohle pohledu je Argentinci vídali často...
Na té přistávací ploše tehdy stál stroj Hawker P.1127 Kestrel. Tou dobou ještě snad i společný výtvor Velké Británie, Německa a USA. Druzí dva jmenovaní účastníci projekt opustili, ale Britové pracovali dále, neb tušili, co mohou získat. Prototyp toho dne úspěšně vzlétl, ale ještě zdaleka nebylo vyhráno - letoun trpěl mnoha neduhy, z nichž nejvýraznější bylo zjevné podmotorování. První verze motorů Bristol Pegasus dávaly slabý tah a bylo tedy potřeba na nich zapracovat. Nicméně studená válka byla v plném proudu, a tak se spousta problémů hned zdála nicotnější. Výrazně přepracovaný stroj byl zařazen do výzbroje RAF jako Hawker Harrier GR.Mk.1.
Formace Sea Harrierů FRS.1
Je to zvláštní, ale poměrně dost dlouhou dobu byl Harrier přehlížen Královským Námořnictvem. O zavedení navalizované verze Harrieru do výzbroje se začalo uvažovat až počátkem 70. let. Námořní verze Harrieru dostala označení Sea Harrier FRS.1 a do výzbroje přišel právě včas na to, aby perutě jím vyzbrojené ukázali Argentincům na Falklandách, zač je v Pardubicích perník. Britové na Falklandách byli ve velmi nevýhodné pozici. Ostrovy leží cca 13000km od Británie, což je vzdálenost, kterou třeba námořní operační svaz překonával asi tři týdny... Navíc je Atlantik, vyjma pobřežních oblastí, takřka prost jakýchkoliv ostrovů, což zásobování oné trestné výpravy značně komplikovalo... Pozemní letecká základna mimo Falklandy byla jedna vrtulníková na Argentinci rovněž obsazené Nové Jižní Georgii, a pak až na cca 6000km vzdáleném ostrově Ascension, odkud k bombardovacím misím čas od času vzlétaly Vulcany RAF a během letu několikrát tankovaly... Sea Harriery FRS.1 a Harriery GR.3 na palubách lodí HMS Hermes a HMS Invincible, tak byli jedinou leteckou silou v oblasti, která byla k dispozici okamžitě. Nutno dodat, že to byla první akce, které se Harriery účastnily a velitelé z toho měli trochu těžkou hlavu, protože nikdo nevěděl, co od toho letadla čekat. Piloti Harrierů se svých úkolů se ctí zhostili a Argentincům zle zatápěli. Navíc se projevily schopnosti Harrieru coby stíhacího letounu. Schopnost kolmého startu a přistání byla původně zamýšlena pro zachování akceschopnosti v případě zničení letišť, ale přinesla sebou i neuvěřitelnou obratnost, které může konkurovat máloco. Důkazem budiž fakt, že ani jediný Harrier nebyl sestřelen ve vzdušném souboji.
Po velmi úspěšném představení na Falklandách se dobrá pověst Harrierů rozšířila do celého světa a letoun byl exportován do několika zemí. Výměnou za obnovení účasti na projektu je získali i ve zbrojním průmyslu naprosto soběstační Američané. Ona obnovená účast měla pro Brity celkem velký ekonomický význam, protože finance na další vývoj letounu začli proudit čím dál více z amerického rozpočtu. Negativem však je, že většinu exportních úspěchů (2 ze 3) získali právě Američané, kteří "své" Harriery, v Americe značené jako AV-8, prodali do Itálie a Španělska. Jediným britským zářezem na pažbě tak je Indie, která nakoupila menší množství Sea Harrierů FRS.1 a stala se tak jediným zahraničním uživatelem této verze.
Naježený Harrier GR.7
Vývoj Harrierů pokračuje dodnes a zdá se, že ještě nějaký čas pokračovat bude. Američané a Britové na svých strojích pracují odděleně. Američané se snaží vytvořit stroj, který bude schopen plnit co největší škálu úkolů od útoků na pozemní cíle po protivzdušnou obranu. Za tímto účelem vznikla verze AV-8B HarrierII+ vybavená mimo jiné radarem a schopná nést i těžké protiletecké rakety. Britové se, namísto vytváření nových schopností, soustředí spíše na rozvoj těch existujících. Harrier GR.7 tak zdaleka není tak univerzální jako AV-8B, ale jako bitevní letoun je naprosto nedostižný. Pokud jde o protivzdušnou obranu - Harrieru beztak nikdy nic takového svěřeno nebude, proto bohatě postačí, dokáže-li se v tomto směru postarat sám o sebe, k čemuž je vybaven obvykle dvěma protileteckými raketami AIM-9 Sidewinder a svým "talentem". Pro potřeby Královského Námořnictva vznikla verze Sea Harrier FA-2, ježto se zrodila pouze empiryckým vývojem Sea Harrieru FRS.1. Oproti svému předchůdci má výkonnější motor, nový radar (Blue Vixen) a samozřejmě používá modernější zbraňové systémy. V případě Britského námořního letectva je Harrier veden coby stíhací letoun i když to jeho nátuře příliš neodpovídá. Důvodem není nic jiného, než fakt, že Britové poslední "velké" letadlové lodě vyřadili někdy v 70.letech a na ty, které používají dnes se nic jiného, než Sea Harriery nevejde. Proto se zde musí stíhací schopnosti Harrieru opírat o víc než jen o ten výše zmíněný talent...
Sea Harrier FRS.2
Sea Harrierymají být nahrazeny společným projektem JSF, který má být vyráběn v několika verzích, z toho jedna speciální pro Royal Navy.
OdpovědětVymazatZajímavé je, že na tomto projektu se jako melouchu podílely ruské konstrukční kanceláře......
Válka na Falklandech proběhla v roce 1982.
2 roky předtím se Britové definitivně zbavili své poslední letadlové lodě Ark Roayal sešrotováním. ( Z výzbroje ji stáhli už v roce 78).
V době Falkland se asi těžce bili do hlav- Phantomy a Bucaneery, které nosila, by se jim hodily. Sea Harriery byly letadla se skvělými manévrovacími schopnostmi, ve zkouškých dogfighting dokázaly vymanévrovat ji US F 14, ale přece jen podzvuková rychlost, a relativně malý dolet jejich možnosti omezovaly.
Každopádně dosud hrají důležitou úlohu, a pro expediční účely jsou sestaveny a secvičeny společné jednotky Fleet Air Arm a Royal Air Force s Sea Harriery i Harriery.
Pomalu měly končit, ale podle posledních zpráv se s nimi kvůli zdržení projektu JSF počítá až do roku 2013.
Jo, a ty letadlové lodě- britové počítají s náhradou současných lodí dvěma kusy nových letadlových lodí s výtlakem asi 40 -50000 tun.
OdpovědětVymazatSranda je, že prý mají být podle britského projektu stavěny ve Francii. A dealší sranda je, že Francouzi uvažují o nepostavení druhé letadlové lodě s jaderným pohonem, ale postavit ji s klasickým pohonem jako třetí k těma dvěma britským.
Halladine,válka o Falklandy je vyjma WWII ten kousek historie, který mé anglofilní dušičce dělá moc dobře. Jak jsem již zmínil, Britové vůbec nebyli ve výhodném postavení - vzdálenost mezi Británií a Falklandami situaci dost komplikovala. Co jsem ale nezmínil je fakt, že před válkou Británie procházela dost nepříjemnou morální krizí. Od konce WWII byla Anglie na ústupu ze svých velmocenských pozic, ztrácela jednu kolonii za druhou... a vrcholem všech blamáží byla nejspíš Suezská Krize, kde Britové bojovali a nutno říci, že dobře, ale poněkud ukvapeným zásahem vlády byly vítězné armády z bojů staženy. Jaký dopad má něco takového na morálku vojáka je zřejmé. Británie si zkrátka po dlouhou dobu nevěřila a měla co dělat sama se sebou. Důkazem budiž fakt, že poté, co Argentinci na rozkaz prezidenta Galtieriho obsadili Falklandské ostrovy, celý svět sledoval a zvědavě čekal na britskou odezvu - například Rusové (armádní špičky) se domnívali, že Anglie bojovat nebude a pokud ano, tak prohraje...
OdpovědětVymazatK těm letadlovkám - někde jsem vyčetl, že vyřazení Ark Royal bylo důsledkem jakési nové doktriny, kterou začlo námořnictvo razit. Jednalo se zhruba o to, že podle velení námiořnictva bylo letadlo na moři zbytečné, že vrtulníky postačí. Celé to snad mělo dojít tak daleko, že z označení "letadlová loď" se stalo sprosté slovo a třeba výše zmíněné HMS Hermes a HMS Invincible nejsou letadlové lodě, alébrž "křižníky s průběžnou palubou".
Ark Royal se svými Phantomy a Bucaneery by jistě bodla. Sea Harriery sice odvedly velký kus práce, ale to co "Bucy" přeci jen utáhnout nemohly...
Galahade,V té Suezské záležitosti byla anglická vlada nevinná.
OdpovědětVymazatCelé to ukončení tažení, a ústup bylo následek obrovského amerického nátlaku.
Koukni na toho psa, článek (Nadpis)
Krize a krizičky v NATO. Je tam o tom zmínka. USA hlasovaly v OSN společně se Sovětským svazem proti GB a Francii.
Takže Amíci hlasovali společně s Rusama? To bych do nich neřekl... Četl jsem kdysi knihu Suez-zapomenutá válka (nebo tak nějak) a něco o tlaku ze strany těchto dvou velmocí tam asi bylo... Ale nějak mi uniklo, že ten tlak byl až tak drtivý.
OdpovědětVymazatKaždopádně - Britové si na Falklandách zahojili bolavou dušičku, protože dlouhou dobu byli jen stínem kdysi slavné námořní velmoci...
Ještě k těm letadlovkám - budou větší, než ty co slouží dnes?
Asi dvakrát větší. Třída invincible má kolem 20 kilo, ty nové mezi 40 až 50 kilo tun.
OdpovědětVymazatHalladine,to už by se na ně mohlo i něco vejít ;o))) Hmmm...jenže časy Phantomů a Bucaneerů jsou ty tam a tohle bude hyzdit JSF...to jsou tak hnusný letadla. Ani ti nevim proč, ale F-22 počínaje ztratili pro mne americký mašiny kouzlo. Už to prostě nějak neni ono.
OdpovědětVymazatŽe by Britové postavili navalizovanou verzi Typhoonů asi nehrozí, že...?
Sea Typhoon?Nedávno se objevili zvěsti, že s JSF to není zas tak slavné, dokonce se již objevují spekulace o zbytečnosti (až na stealth vlastnosti nebude lepší než F-16). Čili ta navalizace Typhoonu není vyloučena.
OdpovědětVymazatYAMATO,Sea Typhoon by byl príma - je to hezký letadlo narozdíl od JSF, takže pro mne jako modeláře má velký kouzlo. Navíc projektu JSF se účastnily dva prototypy a zvítězil ten horší...
OdpovědětVymazatnekde jsem cetlze nejvetsim problemem valky o Falklandy bylo odlisit britskeho Harriera od argentinskeho.
OdpovědětVymazatAle nejsem si uplne jisty,jestli argentinci fakt Harriery meli.
Jo jinak jsem je potkal pred 14 dny v Roudnici a jsou to fakt bizarní era :-)
mudde,Harriery vyjma Angličanů a Američanů používají pouze Španělé, Italové a Indové. Svého času o jejich nákupu uvažovali Brazilci, ale jelikož na ně je Haryk příliš drahý éro, radši někde koupili olétané Skyhawky. Argentinci, ačkoliv používali dost velké množství britské výzbroje, Harriery neměli.
OdpovědětVymazatJinak máš pravdu, že éra to jsou velmi bizarní...ale i tak krásný, ne?