Já CHCI zaplatit vstupný!!!

 

Vyhlédl jsem dnes po ránu z okna své ložnice a má bolavá hlava mi oznámila, že dnešek nebude dobrý den na courání po leteckém muzeu.

Ale protože to nezáleželo jen na mě, převlékl jsem se za člověka a vyrazil. V poledne jsme se na Florenci sešli s kamarádem společně se odebrali za letadýlkama. Od rána chcalo jak vo zlatou přilbu, jedné suché chvilky jsme proto využili k prohlídce venkovní expozice. Ta zjevně prošla drobnou reorganizací, objevilo se několikero nových exponátů - většinou dopravní stroje čerstvě vyřazené z aktivní služby, které někdo jen odtáhl ze stojánky na letišti na nové stání v expozici muzea. Tu a tam nějaký ten zrenovovaný nebo prostě jen z depozitáře vytažený stroj - za všechny An-26, Il-14, cvičná varianta bombardéru Il-28, nebo krásně zrenovovaný Tu-104.

Dopraváky zaujaly místo, které dříve patřilo sestavě stíhacích bombardérů, kterými disponovalo československé letectvo tak od šedesátých let. Není divu - na tomhle prestižním stání je relativně nejvíc místa a dopraváky by se jinam asi nesložily. Stíhačky se odstěhovaly do nově zpřístupněných prostor za hangárem, který mapuje vývoj letectví v Československu ve dvacátých a třicátých letech.

A přišlo zklamání. Letadla jsou ve stále horším stavu. Jen když vezmu své srdeční záležitosti - Phantom FGR.2 má poškozené nůžky na přední podvozkové noze. MiG-23MF číslo 3646 - celkem známý "Hell Fighter" s čertem na směrovce - má zmrzačenou pravou podvozkovou nohu. Prázdný pneumatiky nepočítám a vyblednout ty éra snad nechávají naschvál. Já chápu, že údržba něco stojí a serpenízka doma nemáme nikdo, ale na druhou stranu - na nový kiosek se peníze našly. Nový kiosek je fajn věc, aklidně bych se bez něj obešel, kdybych se nemusel koukat na mrzáky, z nichž někteří jsou rok od roku v horším stavu. Totéž platí i o volném vstupu. Nezlobte se na mne pánové a dámové, ale když velkoryse odmítáte vybírat vstupné, tak nefňukejte, že nemáte peníze!

I když možná chápu. Při procházce druhoválečnou expozicí jsem si už poněkolikáté velmi zblízka prohlédl Arbitera Elegantiae mezi letadly (kdyby někdo nevěděl ) a obvyklé až extatické pocity byly tentokráte doplněny ještě jedním detailem. Na křídle kousek za náběžnou hranou se táhla asi deseticentimetrová rýha. Kdyby mi někdo ryl klíčema do exponátů, tak se na tu údržbu asi vyfláknu taky...