pondělí 17. září 2007

Jedenácté přikázání

Neuškudlíš!

Loni jsem psal, že se na E-dayi dá utratit násobně víc peněz, než vám po výplatě přistane na účtu. Časem jsem zjistil, že je to problém obecný, který se týká všech modelářských soutěží. V sobotu jsem zjistil, že je lepší si na takové akce nebrat platební kartu.

Do data konání soutěže měl být ukončen deathmatch . S protivníkem jsme se kdysi dávno, po dlouhééééém dohadování dohodli, že proti sobě postavíme Spitfiry FR.14e a PR.XI. Nestalo se - ani jeden jsme závazek nesplnil, ale jelikož protivník dokázal velice solidně upatlat alespoň tu PR.XI, je na mě, abych přiznal prohru. Modely samozřejmě budou dokončeny, proti sobě asi někdy někde stát budou, ale bude to už jaksi mimo soutěž. Nicméně - jelikož jsem přislíbil aktivní účast na soutěži, chtěl jsem přeci jen něco přihlásit. Původně jsem sázel na osobitý britský tunning Jeepu , ale... (slovo-svině, všimli jste si toho?) Staly se dvě věci. Za prvé jsem nestihl registraci a za druhé protivník z deathmatche je úchyl na Spitfiry (ještě větší než já) a vymínil si, že chce vidět Goldu Black ... Uvolil jsem se tedy, že ji jen tak mimo soutěž vyvenčím. Při balení bohužel byla zraněna a musela být okamžitě hospitalizována, do světa se tím pádem nepodívala ani ona, což protivník z Pardubic těžce nesl.

Na místo jsem dorazil zhruba okolo desáté hodiny s prázdnýma rukama, do nichž jsem po zaplacení vstupného dostal model Messerschmidtu Me-262 v měřítku 1/144. Jelikož stavebnice obsahuje obtisky s označením pro stroje, které po válce létaly v československém letectvu, asi si ten odznak i postavím... Pak jsem byl odchycen Pardubičákem a tento mne násilím odtáhl ke stánku firmy MPM, kde prodávala taková slečna, jíž nelze popsat lépe, než to udělal právě Petr 3342. Cituji: "Já tam přišel a tam ti je taková prodavačka, že sem si vůbec nevšim, co tam maj za zboží." Potvrzuji, že Fanfánovské dva kopce a mezi nimi soutěska výhled dost omezovaly. V jednu chvíli, když slečna kamsi zmizela (shodou okolností pod stůl) jsem krátce zaznamenal model červenobílého Super Corsairu , jež se účastnil leteckých závodů v Renu, a drobné okopávání ze strany Pardubičáka, provázené slovy "Kup si to." Odolal jsem, leč dotyčný pokušitel své snahy čas od času zopakoval a musím přiznat, že jsem hned několikrát podlehl. Napoprvé, když mi za obtisky na Seafire Mk.Ib nebo Mk.II přislíbil jedny velice speciální na Seafire Mk.XV. Jelikož o ně moc stojím a Seafire Mk.II by mne jednou tak jako tak čekal, jeden jsem na místě zakoupil.

Další útrata přišla u jednoho až nenápadného stánku, jež byl věnován ponejvíce modelům aut. Na stole se krčily ohmatané krabice s modely letadel velice často prodávané s nemalou slevou. Odtud jsem si odnesl model britského cvičného letadélka Shorts Tucano a (překvapivě rovněž britského) lehkého bitevního Jaguaru GR.1 . Tedy - lehkého bitevního - ono je to ve stejné kategorii jako naše ALCA jen na papíře. V reálu je to nadzvukový jaderný nosič... když jsem se chystal k odchodu, padlo mi oko na krabici s modelem stíhacího letadla Hawker Hunter, která se stala regulérním důvodem k útěku. Ještě, že mezi těmi auty nebyl Catterham!

Pak už jsem utrácel jen za literaturu, při kterémžto nákupu se mi doma ocitly publikace Centurion universal tank, Challenger MBT a Challenger 2 MBT z edice New Vanguard nakladatelství Osprey. Pardubičáka jsem oslnil svojí znalostí angličtiny, když jsem se u stánku jednoho britského nakladatelství dokázal zeptat na cenu jedné knihy a tuto si následně i zakoupit. Příslušná kniha se jmenuje RAF HARRIER GROUND ATTACK FALKLANDS, napsal jí někdejší velitel 1. stíhací perutě RAF Jerry Pook a je v ní spousta fotek, které se mi coby modeláři budou hodit. Na textu si pak můžu masírovat své ego angličtináře prostřednictvím skutečnosti, že mu rozumím...

V každém případě jsem toho času měl v tašce nákup za tři tisíce a všude okolo tolik krásných modelů... Když jsem u jednoho stánku zahlédl modely několika neprovařených až raritních letadel, jež svého času testovala RAF, nemohl jsem už dělat nic jiného, než utéct ustoupit do předem připravených pozic.

5 komentářů:

  1. A kde jsou obrázky?!
    Nebude-li doplněno, bude ti odebrán jeden bod.

    OdpovědětVymazat
  2. Z celého tohotoodborného textu jsem pochopil pouze to omezení výhledu. Ale proč se ty modelářské soutěže dělají kdesi na kopečkách a ne pod střechou ... hm

    OdpovědětVymazat
  3. Baru... já bohužel nefotil, ale časem by se měly nějaké fotky objevit na stránkách soutěže. Posléze tedy dodám odkaz.

    Gombo, ona soutěž byla pod střechou. Ale pod tu střechu se se soutěží vešly i ty dva kopce. A mezi nimi soutěska nezůstala stranou...

    OdpovědětVymazat
  4. ach bože....tos mi nemusel připomínat, tu sličnou slečnu prodávačku....

    zase budu mít divoké sny... (červenání)


    Pokud jde o deathmatch... já bych to jako uzavřené nebral... snaž se, stav, a koncem zimy se sejdeme v Hradci Králové...
    Tam se ukáže kdo z koho... (poťouchlý smích)

    OdpovědětVymazat
  5. Se na mě nezlob,ale bez zmínky o ní by spot o E-dayi prostě nebyl celý! To musíš uznat...

    OdpovědětVymazat