Pazderová opět zasahuje...

Ta-co-je-v-ní-píle-jak-v-prdeli-medu dnes předvedla, že její lenost je už skutečně něco víc, než jen neochota hnout smysluplně prstem.

Dnes prokázala, že špatně snáší nejen aktivitu fyzickou, ale i psychickou. Tu možná snáší ještě hůř. Dnes si pro mne došla přes půl fabriky ne abych za ní něco udělal, ale abych použil hlavu tam, kde by to měla udělat ona. A bylo to od ní krajně neprozíravé. Včera jsem byl totiž za asistence pana Bechera opit jednou dámou, co má doma jeden velmi nestandartní kus nábytku a po ránu mi to moc nemyslelo. Vlastně - po šesté ráno mi to nikdy moc nemyslí a dnes to bylo ještě o něco horší. Krátce po probuzení jsem reagoval pouze na světlo, aby k němu posléze přibyly jednoduché příkazy.

Bylo cca osm hodin ráno, já seděl v kanceláři a tupě zíral na kus hliníku na stole, předstíraje při tom, že onen kus hliníku pečlivě zkoumám zrakem ostřížím. Ozval se telefon. Aniž bych odpoutal zraky své od odlitku, napotřetí (+/-) jsem nahmatal sluchátko a přijal hovor. Volala paní Pešková (pracovnice výstupní kontroly - kolegyně paní Pazderové) a oznamovala mi hlasem mírně pobaveným, že paní Pazderová se mě chce na něco zeptat. Odpověděl jsem, že až půjdu na halu na výstupní kontrole se zastavím a s paní Pazderovou promluvím.

Paní Pazderovou jsem našel jak sedí u stolu a v jedné ruce drží odlitek, v druhé závitový kalibr a snaží se to nějak spojit do kompaktního celku. Nešlo jí to. Jen co mě zahlédla radostně zvolala:

"Jé Galahade bych se tě chtěla zeptat tady mam problém - přišli nám sem kusy z obrobení a já nevim co s nima."

"No pani Pazderová - jestli máte problém s obrobenim, tak to nebudu vědět taky. Já kontroluju slejvárenský vady, obrobení jde mimo mě..."

"Já vim nooo...ale když vono víc hlav že jo..."

"Hmmm...a co s tim teda je...?"

"No tady mi do toho nejde tady ten kalibr zašroubovat... ale de mi do toho tenhle...myslíš, že to můžu pustit?"

Chvíli jsem stál, tupě zíral a dumal, jestli jsem správně pochopil, co se mi snaží říct. Od kooperanta k nám přišly kusy, které měly projít už jen výstupní kontrolou a expedicí a pak hurá do světa. Kdesi na odlitku se řezal závit. Měl se řezat trubkový, ale zřejmě došlo k záměně nástrojů a na odlitcích se objevil závit metrický. A vážená paní Pazderová nebyla si jistá, zda je to opravdu špatně, když tam přeci aspoň nějaký kalibr zašroubovat jde...

"????"

"No víš - von je tam asi jinej závit, ale jako dobrej - použitelnej a mě je to líto vyhodit..."

"Hmmm... ale ono by to asi mělo sedět na nějakej protikus. A na tom protikusu je trubkovej závit. A když tady na tom ne, tak to do sebe zašroubovat nepude a je úplně jedno, že vám tady do toho šel 'aspoň nějakej' kalibr!"

Takovou krasavici inteligentní aby jeden pohledal...