Na pátek 22.9. jsem si vzal půl dne dovolené. Do práce jsem přišel na šestou ráno a opouštěl ji v deset dopoledne. Měl jsem už asi dva týdny domluveno, že mne jeden kolega přijde v těch deset vystřídat ... nepřišel. Nicméně - dovolená je dovolená a šéf, byť celkem oprávněně nasrán, mi v opuštění pracoviště nijak nebránil. Vysprchoval jsem se v naší nově vymalované (přesto stále hnilobou páchnoucí) sprše a pádil na autobus. Společně se mnou z firmy poněkud dříve odcházel i jeden z technologů (on dovolenou neměl, to jen vrchnímu technologovi nijak nevadí, když mají jeho podřízení docházku jak noty na buben) a shodli jsme se na tom, že takhle by měl vypadat KAŽDÝ pátek... Asi si podám prvního "rozumbradu" (rozuměj - návrh na zlepšení), ale mám dojem, že mi asi nebude vyhověno... On náš pan ředitel poměrně často nevyhoví i podstatně vážněji myšleným návrhům (Bylo třeba navrženo, že by se mohlo koupit těsnění na trysky u NTL, nebo provést generálka některých zátěžových zařízení... výsledek je ten, že asi čtyři NTL už přes rok nepracují a jedno z těch zátěžových zařízení se unavilo a utrhlo). O tom jindy...
Přijel jsem domů, dal si květákový mozeček (miluju ho:-/) a dršťkovou polévku (miluju jí:-D), chvíli zazevloval u počítače, kde jsem takřka okamžitě po přihlášení na ICQ dostal skutečně jen malinko rejpavou otázku, jaktože ještě nejsem na cestě. Tady se konečně dostávám k účelu mé včerejší dovolené. Navštívil jsem Hradec. Viděl jsem jednu kovárnu, radnici, lachtana (co se o něm neví, jestli to náhodou není vydra...), vlakové nádraží (třeskutě industriální budova), autobusové nádraží...jakož i spoustu jiných pamětihodností. Ale hlavně jednu kopřivu. A nebyla to jen tak nějaká kopřiva, byla to Kopřiva, s níž jsem měl tu čest posedět u piva...
Malé prohlášení: Seděl jsem s dotyčnou slečnou v hospodě U Knihomola a v jednu chvíli mi volal otec... Přesný obsah rozhovoru si z pochopitelných důvodů pamatuji pouze matně, ale vím jistě, že padla otázka "Co děláš?" a já na ní odpověděl, že si prohlížím památky. Ve chvíli kdy jsem to řekl, jsem se podíval na Kopřivu. Ta ten pohled vzala poněkud osobně a já tak musel čelit obvinění, že ji snad považuji za vykopávku... Samozřejmě, že nikoliv - už proto, že je mladší než já:-)
Bylo to celkově velice přínosné odpoledne. Dozvěděl jsem se spoustu nových informací o rozmnožování psů, které se možná u pracovníka slévárny jeví jako poněkud nadbytečné, ale jeden nikdy neví, co se mu bude v životě hodit... Dále jsme se shodli, že Gambrinus je dobré pivo, pomluvili všechny fialovou milující bloggery, které znám a jelikož takových moc neznám, zbylo spoustu času i na pomlouvání těch ostatních... nepřítomných samozřejmě... včetně Paroubka... Čas přitom ubíhal nechutně rychle. Takže zase došlo k tomu, že jsem se k opuštění útulného hostince musel 3/4 hodiny přemlouvat.
Když jsem dorazil ke kováři, byla už téměř tma. Když jsem ho se 160cm dlouhou a 4,5 kila vážící "tou věcí" opouštěl, byla už tma jak v pytli. Pěšky jsem došel na nádraží, přehopkal přes koleje (s pohyby skoro tak ladnými, jako předvádí postřelený jelen) a pár minut před odjezdem skončil v kupé s jakousi Němkou, s níž jsem sdílel kupé až na Hlavní nádraží a během cesty nás z poklidné symbiózy vyrušila pouze průvodčí a i ta si nechala lístky prostrčit skrz nevelkou mezeru ve dveřích a rychle nás opustila... Domů jsem dorazil jakž takž v pořádku před jedenáctou večer a kdybych neměl po čtyřech dvanáctkách od knihomola sucho v krku, snad bych se ve zbytku noci i vyspal...
hehe, myslím, že až si ty informace o rozmnožování psů v hlavě roztřídíš, až si z toho vezmeš to nejdůležitější, třeba už do toho sám flákneš a založíš rodinu... ;-)))
OdpovědětVymazatNooo...to snad ještě chvíli počká......ale je fajn, že mi budeš držet palce. Jestli jsem si to teda vyložil správně...:-)))
OdpovědětVymazatKyklope, pokud si dobře vzpomínám, padlo v souvislosti s rozmnožováním psů i tvoje jméno :o))
OdpovědětVymazatNo joooo vlastně......jak se má Ir?;-)
OdpovědětVymazatDěkuji za ťuknutí, Kopřivo...