Místo pro mimořádně kvalitní nadpis

 

 Původně jsem chtěl napsat o tom, jak jel Inženýr se Slávkou na rugbyový turnaj do Brna. Ale neudělám to. Jednak se trochu obávám, že by na mne nějaký náhodný kolemjdoucí poštval OSPOD za to, že to nebohé dítě posílám do takový divočiny, no a pak tomu osud tak chtěl, že mi korporát nasral víc, než trenéři, který si jednou při organizaci výjezdu vybrali slabší chvilku.

Jako každej správnej korporát, co se pyšní ISO certifikací, i ten náš má na všechno papír. Týká se to samozřejmě také hodnocení a péče o zaměstnance, což je konkrétně u nás ve firmě poněkud palčivé téma minimálně od chvíle, co se náš pan obchodní řídící rozhodl jistou nedostatečnost v nabídce firemních benefitů odstranit zavedením ovocných dnů.

Ovocný dny znám ze dvou jiných firem, z jedný osobně, ze druhý zprostředkovaně. V tý první šlo o takovej trochu zoufalej pokus udržet při zdraví zaměstnance, který v zimě často odnášeli chřipečkama pendlování mezi mrazivými exteriéry starého areálu slévárny a teplou náručí výrobní haly samotné. V tý druhý už se všema těma příspěvkama na penzijní připojištění, firemníma školkama a jinejma třináctejma platama prostě nevěděli, jak by těm zaměstnancům vlezli do prdele ještě hlouběji, snad aby ani paty nekoukaly...
Chvilku - tak asi než by google zobrazil výsledky hledání klíčového slova "kreténi" - jsem přemýšlel, které z obou výše popsaných firem je to u nás podobný. Ušetřím vám 0,034 sekundy a rovnou řeknu, že ani jedný. Nepřízni počasí, která by volala po vyšší saturaci vitamínama, vystaveni nejsme a že by si nás firma nějak rozmazlovala se také říct nedá. Pročež teatrální ohlášení na vánočním večírku; překvapení, na které tu všichni čekáte, krásný voňavý a především lahodný a zdravý dárek za vaši skvělou práci... tramtadadááááá...Fruit days! ...mělo poněkud tragikomickou příchuť. Zbývá dodat toliko, že naše tehdejší personální, na níž to vyhlášení obchodní řídící delegoval, ihned po představení nového firemního benefitu prohlásila "Já vedle toho kreténa sedět nebudu!" a od té doby ji na večírku nikdo neviděl. Kreténa bohužel ano.

Myslím, že to by jako úvod do děje stačilo, vraťmež se zpět do současnosti k tomu, jakým způsobem to v rámci "normalizovaných požadavků na péči o zaměstnance" plácáme teď. Ve firmě máme nástroj, říká se mu Plán Rozvoje Zaměstnance (dále PRZ), který slouží k meziročnímu posouzení práce jednotlivých zaměstnanců, v němž si šéf z dostupných dat utřepe nějaký zhodnocení, to předá zaměstnanci k prostudování a vyjádření, v rámci čehož proběhne obvykle vcelku stručná debata o tom, co dotyčnýho v následujícim období čeká. PRZ zaznamenal jisté nepravidelnosti ve fungování v momentě, kdy naši vcelku malou firmu spolknul zahraniční investor. Koncern s asi 25k zaměstnanci s náma měl strašně velký plány, chtěl nám zavádět svůj systém hodnocení a odměňování zaměstnanců, z čehož sice nakonec sešlo, ale do toho pak zase vletěl kovídek, za něhož jsme měli jiný starosti na vyplňovat lejstra pro personální a zpět k životu byl PRZ opatrně probouzen od předloňska. Ohledně výstupů z PRZ však nadále platilo, že stačila variace na "keep up good work" a tím bylo hotovo. Protože kdo tak má čas vymejšlet tam nějaký koniny, že jo?

No tak naše nová personální má čas vymejšlet koniny. Naše nová personální je osoba, která se obrací naruby při představě, že bychom si v kanclu dali na oslavu něčích narozenin panáka, ale absolutně nemá problém přijmout na recepci  uzlík neuróz, kterej pak na mezinárodnim veletrhu nafackoval hostesce (zaplať Buddha, že ne cizí). Na jedné ze svých prvních celofiremních porad dostala od jednoho prostořekého kolegy poctivou porci bídy, když prohlásila, že PRZ nemá se zvýšením mzdy nic společnýho přesto, že se přímo v tom dokumentu popisoval způsob, jakým se performance index přepočítával na procenta osobního ohodnocení zaměstnance.

V každym případě se ale zaměstnanci ve svym držkování shodli především na tom, že oživování PRZ trvá dost dlouho a navzdory tomu, že jde o meziroční hodnocení (copak hodnocení, hlavně to drobný přikrmení toho osobka, že jo), někteří z nás ho neviděli od roku 2017. A tak naše personální přitlačila na mozek a vymyslela, že se PRZ zjednoduší (Ok), termínově sjednotí, aby šéfové týmů neměli nějaký na stole neustále (pořád ok) a pro větší pohodlí se částečně zautomatizuje (wtf...?). Přičemž ta automatizace se bude týkat především vyhodnocení splnění meziročních cílů, které si zaměstnanec ve spolupráci s nadřízenym stanovil. Cíle musej bejt tři. Teda jako nemusej. Mužou bejt klidně jen dva, nebo klidně i žádnej. Jen to ten automat (ten kterej pak bude přepočítávat ten performance index na procenta osobka) rovnou vyhodnotí jako nesplnění cílů (jasně, že s odpovídajícim dopadem na to osobko). Ale jinak jsou ty cíle samozřejmě úplně dobrovolný a vůbec si s tim nemusíte lámat hlavu. Jo a měly by představovat něco navíc, něco co nesouvisí přímo s dennim chlebem v zaměstnání. Takže žádný "keep up good work" volodroidi. Rozvíjet se budete jak vzteklý.

Dneska nám tuhle přenádhernou novinku personální představovala a dostala bídu znova. Protože proč jsou na osobko navázaný zrovna cíle a proč zrovna tři a proč se tim PRZ vůbec zasírá, když nám k němu neumí dát víc, než pytlík manažerskýho newspeaku, kterej nikomu v ničem nijak nepomůže a všechno, co lidi na tom PRZ kdy zajímalo je, že to byl de facto jedinej způsob, jakym se u nás zvyšovala mzda. 

A já, i když se snažim nebejt tak příkrej jako řečený kolega, nemůžu jinak, než se k tomu prskání přidat. Celej ten cirkus vůbec nepočítá s tim, že každej rozvoj má svůj strop a že při relativně nízký fluktuaci zaměstnanců u nás ve firmě se povětšinou už krčíme těsně pod nim. Jaký extrabuřty si mam vymejšlet po třinácti letech ve firmě, když ani nemam ambice nějak podstatně stoupat hierarchií tý firmy, protože prostě nechci technickou práci vyměnit za administrativu? Dobře - na letošek si tam mužu napsat, že si třeba o procentu srazim chybovost. Ale (nehledě na to, že si nějaký pitomosti potřebuju vymyslet ještě dvě) příští rok co? ...že budu baštit víc vlákniny a míň bůčku, abych byl zdravej a firmě dýl vydržel?

Běžte s tim kurva do prdele! Já jsem konstruktér, ne podomní prodejce vysavačů, abych se šéfovi zavazoval, že příští rok prodám o dva víc, než letos.