sobota 7. ledna 2023

2K12 KUB

Dnes už  spíše jistě než pomalu dědkovatící systém vojskové protivzdušné obrany 2K12 KUB, též známý jako SA-6 "Gainful", se začal rodit již koncem 50. let. Sovětská armáda tehdy formulovala požadavek na raketový systém schopný zachytit letadla pohybující se rychlostí mezi 1500 a 2200 kilometry v hodině ve výškách od 100 do 7000 metrů na vzdálenost až 20 kilometrů s pravděpodobností zásahu první raketou alespoň 70%.
 Problémy při vývoji nebyly nejmenší, ale pouhých 7 let usilovné práce a dvě změny na postu šéfa vývoje to chtělo, aby se s novýma pastelkama dalo kreslit. Hotový systém se skládá ze dvou prvků:
1) Odpalovací platforma 2P25 nesoucí trojici raket 3M9
2) Radar 1S91

Obě zařízení jsou instalována na pásových podvozcích GM578, resp. 568. Typická baterie systému 2K12 sestává ze čtyř odpalovacích platforem, k nimž je přiřazen jeden radar a čtyři náklaďáky dohromady s dvanácti náhradními raketami.
Musí se nechat, že se Rusům tenhle zbraňový systém docela povedl. Přesností pravda neohromil ani před padesáti lety, natož dnes. Ale jeho vysoká mobilita spojená se vcelku rychlým přechodem z pochodové do palebné pozice a zase zpět zajistila jeho obsluhám obstojnou šanci na přežití tam, kde operátoři starších protileteckých raketových systémů dostávali ošklivě nabacáno. Příkladem budiž srbská PVO, která na jaře 99 z celkem 22 baterií 2K12 ztratila 4 radary, kdežto u stanovišť raket S-75 Dvina a S-125 Něva dosahovaly ztráty až 80%.


Pořízení modelu systému 2K12 bylo důsledkem jednoho bezcílného okounění v MPM v Myslíkově ulici. Oko padlo na dvaasedmdesátinový model vehementu s třema velkýma pastelkama na zádech, já si řekl "...proč vlastně ne..." a měl jsem novou krabičku. Stavba byla tak třeskutě nenáročná, že ani nevím, co k ní napsat. Chce se mi chlapcům z čínského Trumpeteru trochu vynadat, jelikož se tu předvedli trochu jako podvodníci, trochu jako lemplové.
Kvůli maximálnímu zjednodušení výrobce vylisoval celý vršek korby vcelku s většinou detailů, jako jsou poklopy pro posádku, nebo vlnolam a nářadí hned pod nimi. Aby pak díl šel vůbec vyjmout z formy, tyto detaily jsou vylisovány ne kolmo na čelo korby, jak by správně měly být, ale kolmo na strop. A vypadaj díky tomu trochu jako...no prostě divně. Ten vlnolam vyloženě blbě. Proto lemplové. Podvodníci proto, že na krabičce je vyfocen postavený model, který zmíněným neduhem netrpí. Jde totiž model stejného vozidla, ovšem v měřítku 1/35, kde je úroveň detailů pochopitelně o fous lepší. 
No nic. Do oprav jsem se nepouštěl. Žádná velká srdcovka to neni, v zásadě jsem to pořídil jen tak pro zpestření, abych měl v poličce s technikou taky něco jinýho, než tanky. Tedy jsem se rozhodl dělat, že to nevidím a pustil se do stavby, která sama o sobě byla prosta jakýchkoliv obtíží. 
Dědkovatící systém PVO dnes stále tvoří výzbroj 25. protileteckého raketového pluku "Tobruckého" sídlícího ve Strakonicích, pro zbarvení jsem si tedy sáhl právě tam. Útvar jezdívá cvičit do Polska na polygon Ustka na pobřeží Baltu, podložku tedy tvoří toliko písčitý kus pláže.
No a to je asi tak všechno.


Žádné komentáře:

Okomentovat