Esa

Douglas Bader, Robert Stanford-Tuck, Pierre Charles Clostermann, Arthur Clowes, Ian Gleed, Neville Duke, Clive Caldwell, "Ginger" Lacey, Frank Carey, Desmond McMullen, Karel Kuttelwascher, Minden Blake, Eugeniusz Horbaczewski, Otto Smik, Raymond Lallemant, Stanislaw Skalski, Marmaduke Pattle, Brendan Finucane, Clarence Anderson, John Meyer, Ivan Kožedub, Alexandr Pokryškin, Sultan Amet-Chan,

Dostala se mi do ruky placička s dokumentárním filmem pocházejícím z edice "Válečné šílenství" firmy bms company. Nese hrdý název Stíhací esa a na obalu má sympatickou a naděje budící fotku Spitfiru (bůhví proč zrovna bezzubé cvičné spárky, když fotografií naježených jednomístných mašin je všude plno). I vložil jsem disk do přehrávače, pohodlně se usadil, otevřel pytlík chipsů a těšil se na příval nových informací o leteckých bitvách a unikátních snímků z jejich průběhu. Autoři materiál vměstnali do necelou hodinu trvajícího filmu, v němž dané téma stihli projít pouze za cenu zkratek, které ve mne doposud nepřestaly vyvolávat dojem, že při tvorbě dokumentu byl na prvním místě čas, nikoliv informace. Z přesvědčení, že tohle je právě to ono, co chce divák vidět, autory nepodezírám.

Jména v perexu náleží těm, o nichž film měl být. Všichni zmínění pánové splnili podmínku pěti a více vítězných soubojů postačující pro to, aby jim byl přiznán status stíhacího esa, mnozí z nich několikrát (pro příklad: Bader 42 vítězství, Stanford 46, Clostermann 22, Caldwell 66, Carey 43, Lacey 42, Finucane 49,...) Ani jedno jméno jsem ve filmu neslyšel. Místo toho jsem byl prostřednictvím povrchně převyprávěných příběhů Adolfa Gallanda a Wernera Mölderse proveden leteckými boji druhé světové války, aby mi byl nakonec předhozen jako-závěr, že němečtí piloti nejspíš byli lepší než spojenečtí, měli lepší výcvik než spojenečtí, lepší letadla než spojenečtí a pojal jsem podezření, že být film o pár minut delší, dozvěděl bych se také, že i hovno měli tak nějak voňavější. To všechno ale bylo zbytečné, neb jejich heroickému úsilí neustále házel klacky pod nohy Göring...

Po technické stránce se snímek místy příliš nevydařil. Dabing místy připomínal pirátské nahrávky akčňáků s Van Dammem. Budiž - zrovna u dokumentu bych tohle byl schopen přejít. Již o něco větší námitky bych měl k výběru a řazení dobových scén, které poměrně často neodpovídaly popisované době a když mi někdo, kdo si říká "profesionální dokumentarista", vypráví o bombardovací ofenzivě proti Německu a doprovodí to snímky z bitvy o Británii, není to krok správným směrem. Scény samotné mě uváděly do mírných rozpaků. Unikáty se mezi nimi rozhodně našly - dobových záběrů Hurricanu Mk.IID po světě moc neběhá. Jejich hodnotu ale dost degraduje skutečnost, že se tyto poměrně pravidelně opakovaly a divák se jich tak nějak přežere.

Závěr? Stará lidová moudrost praví, že darovanému koni i z prdele voní, a tak mám teď vinou skutečnosti, že placka byla reklamní zadarmovka, trochu špatné svědomí. Ale známe to jistě všichni - když člověka něco zklame, potřebuje se vykecat.