sobota 4. června 2005

Den blbec

aneb Když se daří tak se daří...

Pro mne by včerejšek vůbec nemusel být. Už od rána jsem byl poněkud rozladěn. Jedna moje velmi půvabná teď už bývalá spolužačka opouští školu a mě to vzhledem k našim dobře fungujícím pracovním vztahům zkazilo celý den. A kdyby jen jeden bylo by to ještě celkem dobré. Na devátou jsem zašel do posilovny na hodinu tělocviku. Nálada chyběla, ale rozdávaly se zápočty a zápočet se hodí... Dal jsem si do těla, osprchoval a pádil domů. Vedro nelidské, takže po příchodu domů jsem se sprchoval znovu. Abyste rozuměli - teplo mi nevadí, ale všechno má své meze. Úklid po malování, oběd a hurá k ševci pro botky. Máma je vyučená ševcová, toto povolání však nevykonává. Přesto nám její vzdělání něco přináší. Její spolužák se ševcovinou živí, a tak Horáčci jak slepí k houslím přišli ke dvornímu ševci. V úterý jsem si k němu odvezl kanady, protože tyto volaly po generálce. Když jsem si pro ně včera přijel, bylo mi oznámeno, že botky mají podrážku z jakési nelepitelné hmoty, a tak jsou nepodrazitelné. Abych si v nich nezlámal nohy, vyměnil mi alespoň patu. Zaplatil jsem 90,- a zklamaný se odebral k domovu. Díky vlezlé žluté kouli jsem cestou nabral ještě jeden přívlastek a sice "žíznivý". Tento přívlastek byl mi sympatický jen díky snadné řešitelnosti - šel jsem jej zahnat do hospody. Zábava v plném proudu samá sranda a najednou... se do mne někdo obul. K němu se přidávali další až si na mne ve finále začal otvírat hubu i hospodský. Ten je kapitolou sám pro sebe - od něj jakékoliv výtky těžko snáším, protože nás s kamarádem už minimálně dvakrát okradl o cca 150 - 200,- Prostě si nechal zaplatit celý účet jak ode mne tak od něj... To už na mne bylo moc, tak jsem se sebral a šel. Lístek jsem mu hodil pod nohy se slovy "U tebe mám předplaceno" a vyšel z hospody, načež se za mnou pustila už ani nevím kolikahlavá banda lidí, kteří se prali o to, kdo mi dá přes hubu. Nejzajímavější na tom bylo, že ani jeden z nich nebyl v podniku zaměstnán. Jelikož si další průběh událostí už moc nepamatuji, snažím se něco "vyčíst" ze šrámů, které jsem na sobě během dneška objevil. Moc moudrý z nich nejsem. Jediné (a ještě trochu rozpačité) pozitivum včerejšího dne se objevilo dnes dopoledne. Volal jsem oné výše zmíněné spolužačce a z ní vypadlo, že mě včera chtěla někam vytáhnout. Bože, proč to neudělala?

16 komentářů:

  1. Alézi,tys to trefil...

    OdpovědětVymazat
  2. Pro začátek bych navrhoval změnit lokál.:o)

    OdpovědětVymazat
  3. Binární,v téhle hospodě už po mě nebude ani smrad...

    OdpovědětVymazat
  4. No, někdy se to doslova zamotá. Já takhle jednou "vlezla" do lokálu, kde se mlátily dvě ženský.....to bylo síla! Vlasy lítaly na všechny strany a jen to pleskalo.
    Takže rychle pryč, než některé z nich připomenu sokyni :)))

    OdpovědětVymazat
  5. Blbý je, že já vážně nevim, co jsem komu udělal, že se do mě pustila půlka hospody...
    No naštěstí povinnou docházku tam nezavedly, takže toho využiju a budu chodit jinam...

    OdpovědětVymazat
  6. to je přesný! Možná jsi koukal nějak nakřivo :( tady nikdy nevíš, co je první popud...kašli na to, zalep rány a pokračuj dál.
    Myslím si, že máš určitě z čeho vybírat, že?

    OdpovědětVymazat
  7. No Díky Bohu......mám. Tuhle jsme s kamarádem objevili sympatický podnik a hned tam nechali pětistovku...

    OdpovědětVymazat
  8. Taky jdu s trochou do mlýnaJak nevinně to kolikrát začíná! Kámoš měl poplašnou pistoli a v hospodě, když číšnice právě nesla tác plný piv, na ni z toho poplašňáku zblízka vystřelil. Páni, to vám bylo čoro moro! Ta pinklice ječela hrůzou, jako když na nože bere, pustila tác a rázem všechno to pivo ocitlo se na zemi, plné skleněných střepů. Pak zvedla tác a mlátila jím střelce hlava nehlava... To vám byla zábava!

    Jiný pivař celý den seděl na židli, asi zapomněl kde bydlí a lil si pivo do hlavy. Krátce před uzavírací hodinou mu to přišla připomenout jeho žena. On ale nechtěl jít a žena jeho, rozlícená už jako saň, vidličku namířila naň a vrazila mu ji do zad až po střenku! To bylo srandy po šenku! :)))

    OdpovědětVymazat
  9. Anquetile,ad 1) Jau...
    ad 2) JAU!!!

    OdpovědětVymazat
  10. Tak to byl fakt den blbecV hospodě jsem se ještě nepral, akorát bejvalka na mě jednou poslala dva bijce.
    Poswtříkali mě neuroparalytickým plynem, a pak si bouchli. Ten plyn ale zřejmě nebyl nejlepší kvalita, takže jsem se zdvihl, a šel po nich. Mírně je to překvapilo, takže se dali na útěk. Nos byl sice přeraženej, krev stříkala jako z prasete, jenže naproti mému tehdejšímu bydlišti byl okr. soud a zrovna tam bychaři vedli vězně k soudu :-)
    Po kratší honičce ty dva bijce chytili, a bylo veselo :-)))))

    OdpovědětVymazat
  11. haha......a co na to bejvalka?

    OdpovědětVymazat
  12. My se tehdy zrovna čerstvě rozvedli a soudilise o všechno možné. Ti dva chlapíci všechno přiznali ( teda ty chlapíky nezařizovala bejvalka osobně - to její přítel. ) U soudu sice všechno odvolali, a vymysleli si něco jiného, nicméně ostuda jako mraky :-) Já se postaral, aby se okolí dozvěd+ělo tu správnou verzi .-)
    Oba dva jsme lékaři z jednoho oboru :-)
    Takže komunita ne moc velká, taky ne moc velké město :-)¨
    Kdekdo mě soucitně poplacával po rameni, no a bejvalka chodila kanálama :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Nooo,takový to přeju...

    OdpovědětVymazat
  14. A víš , co je největší sranda ?Za pět let se to všechno uklidnilo, a teď skoro dvacet roků po rozvodu vycházíme skvěle.... :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Hmmm...horká hlava, ne alkohol, je metla lidstva...

    OdpovědětVymazat