sobota 2. března 2013

Pro změnu...

Poslední dobou toho docela dost nacestuju. Moje vášeň pro letadla se mi vymstila tím, že mne za nima zaměstnavatel div ne obtýden posílá čumákovat do Hamburku. Silnice tímhle směrem se vinoucí na německé, ba i (pohříchu mnohem kratší) české straně hranic bych asi projel se zavázanýma očima. Právě včera jsem se z těch končin po týdenní služebce vracel. Ve snaze nenechat si na dlouhé cestě brnkat na nervy od řidičů s diplomy z vysoké školy gynekologicko-hovězí (často asi absolvujících s červeným diplomem), jsem nechal myšlenky rozkutálet všemi směry, až se mi většina z nich ztratila. Ta, co se vrátila zpět odkud vyšla, přinesla s sebou vzpomínku na starý blog, dosud hnijící v podobě .xml zálohy někde v zaprášeném koutě disku D. Vzpomněl jsem si, že je to už sakra dlouho, co jsem naposledy zveřejnil nějaký playlist. K vaší smůle milý přátelé, vzápětí se dostavilo rozhodnutí to dohnat...

Když jsem se s ctěným čtenářstvem o svůj hudební vkus dělil naposled, bylo mi asi 23 a byl jsem nejvíc nejdrsnější metalista pod sluncem, což se na předložených playlistech mohlo projevit především tím, že větší bordel, než v nabízených kusech, by se s použitými hudebními nástroji dal udělat snad jen v případě, že by hudebník místo trsátka používal sekeru.
Možná měknu, radši si ale budu myslet, že si prostě rozšiřuju obzory. Místo drcených kytar si v poslední době do uší mnohem častěji pouštím soundtracky a je mi více-méně fuk, jestli to je muzika z filmu, nebo seriálu, nebo třeba i počítačové hry...

1/ Duke Nukem - Megadeth
Neověřoval jsem, jestli to fakt hrajou Megadeth, nebo nějaký jiný deth... I bez týhle jistoty se mi to totiž poslouchá dobře.

2/ Extasy of Gold - Ennio Morricone
Bez tohohle autora by se jakýkoliv soubor soundtracků prostě nedal brát vážně. Extasy of Gold z filmu Hodný, zlý a ošklivý je jeden z jeho nejpovedenějších kusů...

3/ Live and let die - The Wings
...no a bez titulní skladby některý z bondovek bych zase nebyl celej já, že ano... Připomeňmež k odkazované písničce, že uvedla první film, v němž si Jamese Bonda zahrál Roger Moore. Objektivně vzato je Live and let die spolu s Goldfingerem nositelem největšího množství klasických bondovských klišé (za všechny zmíním asi ten nejpamětihodnější - chodníček z krokodýlů), zcela neobjektivně pak oceňuji zjev tehdy dvaadvacetileté Jane Seymour v roli Solitaire.

4/ Dream within a dream - Hans Zimmer
Zimmera jsem dříve měl hodně rád, teď mne to z větší části přešlo. Je tomu tak nejspíš hlavně proto, že - jakkoliv ten člověk umí - jsou si jeho melodie navzájem příliš podobné. Díky tomu se slévají do neurčitého chuchvalce a pouštět si je bez filmu, ke kterému patří, se časem omrzí. Dream within a dream z filmu Inception se mi ale ještě zajídat nezačla.

5/ Vietcong 2 - Beck Hansen
Taktické akční hry firmy Illusion Softworks si už ve světě stihly svým vynikajícím zpracováním udělat velmi dobré jméno. Kvalita her se neomezila jen na samotné ovládání postav a interakci s okolím v průběhu hry. Právě u Vietcongu tvůrci vsadili také na hudební doprovod, který je řešen množstvím instrumentálních skladeb, které svojí rytmikou připomínají tvorbu slavných hudebníků 60. a 70. let. Jinými slovy posloucháte no name melodii s pocitem "To je něco od Hendrixe, ale k...a co?" Podobným způsobem "poznáte" ještě Rolling Stones, The Who, Erica Claptona, nebo Carlose Santanu...

6/ Here´s the story - Steve Mazzaro
Jméno tohoto autora jsem donedávna neznal. Složil hudbu k filmu Bullet to the head. Svým dějem tento snímek vypadá jako ještě američtější remake akční klasiky Get Carter!. Odehrává se v New Orleans a soundtrack se nese v duchu jižanského rocku.

7/ Hell March - Frank Klepacki
Jakkoliv mám dojem, že přívlastek "kultovní" poněkud devalvuje, když už jsou někteří schopni jej použít i v souvislosti se skupinou Tokio Hotel, já mu použitím ve spojení s herním titulem Command and Conquer Red Alert část jeho původní váhy spíše vrátím. První díl jsem hrál na kamarádově PC ještě jako žák základní školy, s dvojkou jsem se propařil tou střední a už jako fotřisko jsem se k němu nostalgicky vrátil a navíc se dozvěděl, že existuje i nějaký díl třetí. Osobně mi sice všemožné kolotoče s cestami časem a měněním historie přijdou být tématem už docela vytěženým, nicméně lidi to zjevně pořád baví hrát. Hell March je titulní skladba Red Alertu a po různých úpravách svoji práci odvedla ve všech třech dílech...

8/ Last of the Mohicans
Bez komentáře. Je to prostě hezký.

9/  To Glory - Two steps from hell
Věděli jste, že trailery nejsou vždy doprovázeny muzikou, kterou pak uslyšíte i ve filmu samotném. Já to nevěděl, dokud jsem nenarazil na soubor Two steps from hell. Tento se specializuje přímo na tvorbu hudby k trailerům a co vím, dosud mají na kontě muziku k asi třiceti upoutávkám na filmy, nebo počítačové hry...

10/ X-men - Powerglove
Uvádím pro zajímavost. Powerglove je čtyřčlenná parta celkem zasloužilých metalových hudebníků, kteří si jen tak pro tu srandu bokem založili skupinu, která hraje něco, čemu se prý také říká "nintendocore". Hlavní myšlenkou žánru je výroba metalových coverů z hudebních doprovodů takových fláků herního průmyslu, jako je Super Mario, nebo Tamagoči (abych nekecal - obsahuje to vůbec nějakou melodii?). Často si berou na paškál také titulní skladby z klasických kreslených seriálů, jako jsou Power Rangers, nebo Transformers, případně výše zmínění X-men. Nebo Pokémon...




2 komentáře: