úterý 5. února 2013

MiG-21 PF

Holubice míru

Trubku s delta křídlem, známou pod označením MiG-21, je téměř zbytečné představovat nějak dlouze. V československém a později českém letectvu tento typ odkroutil nějakých 40 let a ze všech důležitých variant zde sloužily v podstatě všechny. Další věc je, že ten kousek, o němž si přečtete níže, zřejmě není poslední jedenadvacítka, o níž se tu budu rozepisovat. Informace proto budu dávkovat s rozvahou a trpělivostí pyrotechnika...
V krátkosti tedy o MiGu-21PF. Je prvním z tzv. druhé generace jedenadvacítek. Od svých předchůdců se lišil především instalací radiolokátoru RP-21 "Safír" do kuželu v nasávacím otvoru v přídi, čímž letoun získal schopnost vyhledávat a ničit cíle i za zhoršených povětrnostních podmínek a v noci. Vestavba zmíněného zařízení si vynutila celkem razantní zvětšení průměru nasávacího otvoru z 630mm na 870mm. Z výstroje MiGu-21 naopak vypadl palubní kanón NR-30. Výzbroj byla nadále tvořena pouze dvěma protiletadlovými raketami R-3S, nebo RS-2US, pročež si v rámci letectva ČSLA MiGy-21PF vysloužily v podtitulu zmíněnou přezdívku "Holubice míru". První letouny této verze československé letectvo převzalo v roce 1964, poslední vyřadilo v roce 1991.

K modelu. Ten je výrobkem japonské firmy Fujimi. Tato firma v minulosti vydala několikero verzí MiGu-21 a nemají příliš dobrou pověst. Je sice pravda, že modely vznikaly ještě během studené války a inženýři ze Šizuoky si tím pádem jen těžko mohli sebrat fidlátka a doplavat si na Sachalin nějakou tu jedenadvácu přeměřit. Bohužel se Japoncům podařilo zčubit partie, kolem kterých nemusí člověk šaškovat půl dne s mikrometrem, aby viděl, že by to asi mělo vypadat jinak. Osobně tedy sázím na možnost, že se k problému postavili tak nějak prdelí a dělají, že je při tom nikdo neviděl. A vzhledem k tomu, že kromě Fujimi vyráběly v daném měřítku jedenadvacítku jenom Kovozávody Prostějov, jejichž model byl v době vzniku japonského konkurenta daleko za zenitem, vycházelo to. Navíc - narozdíl od KP - měli Japonci v nabídce více verzí. V obou případech výrobci stavěly na letounech tzv. 3. generace. KP vyráběly pouze MiGy-21MA/MF, což jsou pro neznalé oko v podstatě identické verze. Fujimi nabízí, resp. nabízela MA/MF, bis a SMT. Vtip je v tom, že míněné varianty se od sebe navzájem viditelně liší zejména průměrem hřbetního tunelu, což Japonci "nevidí". Pro MF a bis udělali stejný, který tak úplně neodpovídá ani jedné ze zmíněných verzí, blíže však má k bis. SMT milostivě dostala vlastní, protože její hrb, skrývající krom všeho ostatního 900 litrovou palivovou nádrž, už nepřehlédne ani čerstvý majitel slepecké hole...
Předchozím odstavcem chci naznačit, že pokud jde o mne a MiG-21, rozhodl jsem se Fujimku přehlížet a počkat si, až tento pro české letectví dost významný stroj spíchne někdo jiný. Člověk míní... Procházel jsem jednou takhle modelářský bermudský trojúhelník, když jsem v jednom z jeho cípů našel krabici s "péefkou" právě od Fujimi. Prolétl jsem výlisky, vypadaly v pořádku, záměna hřbetů v tomhle případě v podstatě nehrozila, a tak když prodavačka prohlásila, že je to poslední kus na skladě a další už nebudou, protože Fujimka tuhle položku už v katalogu míti neráčí, nebylo nad čím váhat a o čem diskutovat. Šla domů se mnou... Řezat jsem do ní začal poměrně záhy, neb jsme se hecli s kamarádem, že si dáme takovou skupinovčičku. Inu - já si zlomil ruku, se sádrou k rameni jsem se poněkud ostýchal brát do pracek letadla, přesedlal jsem tedy dočasně na tanky. No a jak je jednou něco u ledu, tak to tam také chvíli vydrží.
Ze skříně jsem nebohou deltu vytáhl letos po dokončení Corsairu. V barvě už byla, k dokončení tedy chybělo celkem málo. Dobarvil jsem podvozek a výzbroj, na letadle samém vyzkoušel odlišit pár panelů a nanesl obtisky. Je milou skutečností, že v rámci československého letectva létaly MiGy-21 v mnoha různých někdy i docela pestrých zbarvení. Dost často se na přídích letounů objevovaly městské znaky, případně plukovní emblémy. I pro svůj model MiGu-21 PF jsem si nějaké zpestření našel. Je jím obrázek čerta s trojzubcem na modrém kruhovém poli. Letoun sériového čísla 0403 s tímto znakem na přídi sloužil u 2. letky 1. stíhacího leteckého pluku na letišti Planá u Českých Budějovic okolo roku 1970. Pro zajímavost uveďme, že část své služby  0403 odkroutila u 8.slp na letišti Ostrava-Mošnov a 9.slp v Bechyni. Dnes lze stroj vidět u dálnice A67 nedaleko Eindhovenu.








6 komentářů:

  1. Jeee, a já myslela, že Mig 21 je nějaká hudební skupina :-DDD

    OdpovědětVymazat
  2. pěkné kolego, pěkné....

    ale štveš mě s tím tempem.....
    taky bych rád letos něco dotáhnul... no ... uvidíme...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo... tak si asi sedni, bo já sem dneska chtěl hodit ještě jednu hotovku, ale nějak jsem svůj zánět spojivek nepřemluvil, aby mne nechal napsat ještě jeden článek... Takže zitra, náměstku...

      Vymazat
  3. Dobrý den, u tohoto migu Trupové označení: 0403 jsem se fotil jako dítě v 90 letech - stál někde na opuštěném parkovišti s otevřenou kabinou poblíž slušovic

    OdpovědětVymazat
  4. To je klidně možné. Když byl v roce 1991 vyřazen ze stavu letectva, odkoupilo ho za nějakou zůstatkovou cenu právě slušovické JZD...

    OdpovědětVymazat