pátek 18. února 2011

Mk.IV "male"


Chtělo se mi do podtitulu napsat něco stručného a úderného... Něco jako třeba, že "...tímhle to začalo..." Ale jelikož bych větší než malou měrou kecal a nic jiného mne nenapadlo, nezbývá mi, než na stručnost a údernost podtitulu rezignovat.

Tank, označený prostě jen jako Mk.IV, se začal vyrábět v březnu 1917 ve dvou základních variantách. Dvěma kanóny a třemi kulomety vyzbrojený Samec a pěti kulomety vyzbrojená Samice. Obě varianty se vyráběly souběžně v poměru 2:1 ve prospěch Samic. Nezáviděníhodný úděl posádek těchto vozidel sdílelo vždy osm mužů, na které v útrobách tanku čekal hluk, vedro a jedovaté zplodiny z motoru. Narozdíl od předchozích variant už Mk.IV neměl v průzorech řidičů skleněné bloky, jejichž úlomky nejednoho šoféra připravily o zrak. Ještě víc posádky pravděpodobně ocenily skutečnost, že palivová nádrž byla nově instalována v pancéřované schránce umístěné na zádi vně vozidla. Starší varianty měly kvůli spádovému plnění palivové soustavy nádrž pod stropem. Odpadla tak sice hmotnost nějakých těch pump a čerpadel a to je jistě pozitivní, ale v případě zásahu do horních partií vozidla vyteklo hořící palivo z nádrže někomu z posádky za límec. Britové po prvních zkušenostech z nasazení tanků zřídili takzvanou Salvage squadron, jejíž příslušníci neměli za úkol nic jiného, než po bitvě vyprošťovat posádky zasažených vozidel a pokud shledali poškození vozidla opravitelným, tak i vozidlo samé. Není zcela bez zajímavosti, že muži ze Salvage squadron měly zakázáno mimo službu komunikovat s tankisty...


Největšího nasazení se Mk.IV dočkaly během bitvy u Cambrai, do níž jich generál Douglas Haig poslal okolo pěti stovek. Ne všechno asi probíhalo tak, jak mělo, protože značné množství britských tanků během této bitvy ukořistili Němci, kteří je posléze ochotně použili proti původním majitelům. Dá se považovat za jistou ironii osudu, že v pozdějších fázích bitvy němci používali násobně víc kořistních Mk.IV, než svých vlastních A7V z dílny páně Kruppa. K první skutečné tankové bitvě došlo v průběhu druhé bitvy u Villers-Bretonneux v dubnu 1918, když se skupina tanků Mk.IV utkala s německými A7V. Výsledek se mi bohužel nepodařilo zjistit. Po skončení první světové války byly tanky Mk.IV nasazeny v rámci britského expedičního sboru v Rusku v boji proti bolševikům, přičemž i tentokrát se nemálo kusů dostalo do rukou nepřítele. Jeden tank Mk.IV byl uveden do provozu v létě 1940 pro potřeby Home Defense. Tato služba však netrvala dlouho. Ukončila ji dílem německá rezignace na invazi do Anglie, dílem nemalé škody na civilním majetku, které posádka vozidla způsobovala při přesunech odkudkoliv kamkoliv. Naposledy se Mk.IV zúčastnil ostré akce v květnu 1945. Dva kusy, jejichž původ je neznámý, nasadili Němci při obraně Berlína jako jakási samohybná kulometná hnízda. Podle fotky, kterou jsem našel zde, dopadla obě vozidla asi jako celý Berlín...


Model tanku Mk.IV pochází z dílny anglické firmy Emhar a patří do té nepočetné skupiny kitů, které na první pohled příliš důvěry nevzbuzují, ale při stavbě vyloženě nadchnou. Všechno si sedlo tam kam mělo bez většího odmlouvání, ba ani tmel jsem nepotřeboval. Krom toho odpadla u tanků obvyklá úmorná práce s "milionem" koleček, protože tenhle drobek je měl všechna schovaná mezi bočnicemi trupu a jelikož tam ani jedno nebylo vidět, výrobce se s jejich výrobou neobtěžoval. Nejvíc srandy jsem tedy užil s instalací kolejnic na vrchní straně vozidla. Ty se skládají každá ze tří dílů, které se k sobě lepí natupo a celek posléze k tělu vozidla stejně tak. Jediným zklamáním byly neskutečně humpolácky ztvárněné hlavně kulometů, které jsem nahradil injekčními jehlami. Na úplný závěr jsem na zmiňované kolejnice řetězem upevnil vyprošťovací trám. Se stavbou jsem začal jednoho lednového čtvrtka a ve středu následujícího týdne bylo hotovo. Tentýž týden v sobotu jsem vzal model vyvětrat na Hradeckého Lva. Neumístil se, ale vypadalo to, že se líbil. Během následujících dvou týdnů jsem tedy vysochal nějakou tu podložku s terénem a v sobotu 12.února model vzal do světa znovu, tentokráte na daleký sever na akci, známou jako Děčínský MiniMAX. A právě zde jsem právě za Mk.IV poprvé ve svém modelářském životě obdržel ocenění...


Mk.IV MALE



Mk.IV

3 komentáře:

  1. Poldložka s terénem tomu dala takovou pěknou tečku. Gratuluji k umístění, už bylo na čase! :-)

    OdpovědětVymazat
  2. ... dobrý, dobrý ... no co to melu, výborný!!!
    ***
    zvědavý dotaz laika: kde se vezme takový řetěz? to bylo ve stavebnici nebo jsi kouzlil ...

    OdpovědětVymazat
  3. Baru, díky;-) ...já si právě taky myslim, že už to chtělo. Ale že se vokotí zrovna tohle bych bejval nečekal...

    Gombo ten řetěz, to je aftermarket... výrobce už si nepamatuju, bo se mi to doma válelo už docela dlouho...

    OdpovědětVymazat