Scorpion

Vozidlo s plným označení CVR(T) FV 101 Scorpion je jedním z řady konstrukčně příbuzných lehkých obrněných vozidel, která Britové od sedmdesátých let hojně využívají. Váží necelých 10 tun (vlastně asi 8), místo pancéřování má hliníkovou šlupku a vyzbrojen je dělem L23A1 ráže 76mm. Pohon zajišťoval benzínový motor Jaguar J60 o obsahu 4,2 litru, který byl později nahrazen dieselovou jednotkou Cummins BTA o obsahu 5,9 litru. Výkonově byly oba motory zhruba rovnocenné a dávaly vozidlu výkon lehce pod 200 koní.

Scorpion, jak plyne ostatně už z technických dat týkajících se pasivní ochrany a výzbroje, není vozidlo určené pro boj s tanky. Jeho hlavním úkolem je ozbrojený průzkum, k jehož provádění je vybaven výkonnou optickou sestavou, která je uložena v lafetě napravo od hlavní zbraně. V rámci RAF regimentu sloužil k ostraze přistávacích ploch letounů Harrier. Rodina vozidel CVR(T) dále zahrnuje:

FV102 Striker – stíhač tanků; bezvěžové vozidlo má vyšší korbu, v níž se skrývá zařízení pro odpalování protitankových raket Swingfire (od roku 2005 nahrazeny systémem Javelin).

FV103 Spartan – obrněný transportér do něhož se vejde čtyřčlenný výsadek. Obvykle slouží pro transport ženijních průzkumných týmů, protileteckých družstev, nebo dělostřeleckých návodčích.

FV104 Samaritan – sanitní vozidlo; pojme tři ležící zraněné

FV105 Sultan – velitelské vozidlo

FV106 Samson – lehké vyprošťovací vozidlo

FV107 Scimitar – průzkumné vozidlo; zdaleka nejpodobnější Scorpionu, liší se pouze lafetovanou zbraní. Scimitar je vyzbrojen automatickým 30mm kanonem RARDEN.

Scorpion byl v roce 1973 prvním z rodiny vozidel CVR(T), které se dostaly do operační služby. V roce 1995 byl také prvním, které z ní bylo vyřazeno. Důvodem tohoto kroku byla nízká efektivita kanonu L23. Něco pravdy na tom asi bude, protože vozidla byla „recyklována“ instalací věže pocházející z kolového průzkumného vozidla Fox, v níž je stejně jako v případě Scimitaru lafetován RARDEN. Takto vzniklá vozidla dostala označení Sabre.

Model Scorpionu v měřítku 1/35 vyrábí firma AFV Club. Spolu se Scimitarem jsem jej před asi 5 lety pořídil v jakési slevě za cenu, za níž bych dnes měl jen jeden z obou modelů. Do Scorpionu jsem takřka okamžitě řízl. Nevzpomínám si, že bych v průběhu stavby narazil na sebemenší problém. A tak to příjemně ubíhalo až do chvíle, než jsem vzal do ruky barvy. Pokusil jsem se tehdy o málo vídanou tzv. leopardí kamufláž. Ta je složena ze stejných barev jako klasická britská temperate schneme, liší se pouze rozložením kamuflážních polí. Namísto velkých nepravidelných polí olivově zelené a černé je leopardí vzor tvořen malými černými flíčky na zeleném základě. Nastříkal jsem tedy celý model černou barvou, na níž jsem po proschnutí porůznu nanesl lepící gumu, jejíž pomocí jsem na povrchu vymaskoval ony budoucí flíčky. Poté přišel nástřik zelenou barvou. Já nevím – asi jsem povrch modelu barvou moc „zalil“ – v každém případě tu a tam nějaký detail pod nánosem barvy zmizel a po odstranění lepící gumy zůstaly okolo černých fleků takové ohrádky od přebytečné barvy, která vyvzlínala na gumu. Dalším, řekl bych v tu chvíli nejméně podstatným problémem, byla skutečnost, že bylo přesně vidět, kde jsem s nanášením gumy začal a kde skončil. Jak mně při práci opouštělo nadšení, vzor rychle ztrácel na preciznosti... A tak se Scorpion něco přes 4 léta styděl ve skříni.

Na světlo se podíval až v době, kdy se klubový bratr Krtek při jedné konferenci zmínil, že by si rád postavil Scimitara. Já mu nesměle nabídl ke koupi toho svého... Protože jsem se mu pokusil vnutit i nebohého Scorpiona, tak z obchodu nakonec sešlo. Já mezitím zmrazený projekt stejně zase rozjel, model prohnal purisolovou lázní a vymýšlel, co dál. Inspiraci dodala publikace „Scorpion and CVR(T) family“ od nakladatelství Concord. V ní jsem našel několikero fotek Scorpionů náležících ACE Mobile Force NATO z pravidelných cvičení v Norsku. Tanky měly arktickou kamufláž složenou z nepravidelných polí bílé a černé. Rozhodl jsem se tedy zkusit štěstí se zimou...

Opět došlo na podložku – tentokráte jsem rámeček vyřezal a slepil z plastových destiček. Vytmelil jsem jej, hrany zaoblil a nastříkal lesklou černou. Výplň tvoří korek, již minule zmíněný papírový šmelc a navrch různorodá směs posypových materiálů jak přírodních, tak i průmyslově vyrobených.