Dnes vám budu vyprávět jinou bajku. Pokud vím, je českého původu a je o žábě, která za horkého letního dne seděla na břehu široké řeky. Kdesi v suchém podrostu vypukl požár a brzy dospěl k řece. Byl cítit dým a slyšet praskot. Ze suché trávy náhle vyběhl škorpion. Žába se polekala a skočila do vody, ale škorpion jí řekl, že se nemusí bát. Nechtěl uhořet a požádal žábu, aby jej na zádech převezla přes řeku. Žába mu samozřejmě nevěřila, ale nechala se přesvědčit vcelku logickými argumenty, které jí škorpion předložil, a přes řeku jej převezla. V polovině řeky, v nejprudším proudu, ucítila bodnutí a ochromující bolest. „Ty pitomče!“ rozkřičela se na škorpiona „Pročs´to udělal? Já teď zemřu a ty se utopíš!" ...a než se nad oběma definitivně zavřela voda, škorpion stihl říci pouze: „Sem prostě takovej.“