Písnice

Revell cup

Stal jsem se před ani ne třemi týdny organizovaným modelářem. Zorganizovat jsem se nechal klubem plastikového modelářství nesoucím hrdé jméno Prosek Panthers. To zrovna teď ale není až tak důležité. Důležité je, že už coby člen tohoto klubu jsem se zúčastnil malé soutěže pořádané v jedné okrajové čtvrti Prahy. Když říkám malá, myslím skutečně malá - modelů pár, mezi jejich autory samý známý ksichty, prodejce jeden s odporně vysokou slevou a občerstvení obstarávala usměvavá paní za pomoci čerstvé kávy a domácích zákusků. (několik fotek k vidění zde)

Atmosféra byla celkem příjemná, člověk měl klid jak na prohlížení vystavených modelů, tak na to, aby si s přítomnými kolegy trochu polízal mozek. Oběd v nedaleké útulné hotelové restauraci celý veskrze pozitivní dojem jen podtrhoval. Přichází však slovo-svině...

ALE!!!

Jsou různé cesty, jak model ohodnotit. Teď nemám na mysli objektivitu hodnocení a případné hádky o to, že "támhleten byl jasně lepší", ale chování rozhodčích k vystaveným modelům. U bodovacích soutěží je občas nutné, aby rozhodčí vzal model do ruky. Když už se tak stane, měl by mít na rukou buď plesové nebo chirurgické rukavice a v rukou cit. U soutěže "líbí-nelíbí" není nutné, aby kdokoliv na kterýkoliv model sahal, a je nepsaným pravidlem, že při tomto druhu soutěžení rozhodčí na modely nesahají. Většina rozhodčích si na onen úsus zvykla a chtějí-li se na některý model podívat z jiného úhlu, tak obětují pár kroků a obejdou stůl. Je tomu tak proto, aby dotyčný na modelu nezpůsobil nějaké škody - ohmatáním pigmentů počínaje, olámáním detailů, v extrémním případě pádem z děravých pracek, konče. Koupě modelu a následná stavba, resp. výdaje s ní spojené totiž pro modeláře nejsou jen investicí finanční. Čas a úsilí věnované stavbě a radost z dokončeného modelu modeláři v případě zničení nikdo nezaplatí. Rozhodčí, jsa obvykle také modelář, to obvykle chápe. Zhusta totiž jen majitel ví, za co tu plastovou mrchu chytit, aby zůstala pohromadě.

V Písnici se objevil pán, který ono nepsané pravidlo nerespektoval. Cokoliv si chtěl prohlédnout, to musel vzít do svých upocených pracek. Při pohledu na jeho zacházení s vystavenými modely jsem se bál odejít na oběd.

Tohle se s modely nedělá...

...protože pak to dopadá třeba takhle...