...kam se podíváš...
Depréze? To ne... Jen už mi zas leze na mozek to dlouhé, (téměř) neplacené volno, způsobené zánětem dutin. Když to shrnu, tak jediným pozitivem asi bude fakt, že jsem včera po dvou dnech ne moc usilovné práce dokončil povídku, kterou jsem měl rozepsanou snad už od května. Jistě vám to neuniklo - na nejednu adresu mého contact listu včera putoval mail s příslušnou přílohou. Co už příliš pozitivním neshledávám, jest aTeovo rozladění nad tím, že se v ABECEDNĚ řazeném adresáři našel vedle Anquetila. Takže Teo - já vim, že Anquetila nemusíš a osobně nemám důvod si myslet, že on k tobě by snad choval city výrazně vřelejší. Na nejednom blogu se to už řešilo. Já tě jen prosím - budeš-li zase někdy mít potřebu mi o Anquetilovi něco říct, neváhej a MLČ! ...zrovna včera sis dost nahlas řekl o titul pitomce roku...
Další perličku má na svědomí pardubičák. Pomíjim fakt, že svým stěhováním do Prahy přestal býti pardubičákem a mně tím bezohledným krokem udělal bordel v terminologii. Byl ale určen náhradníkem ve věci jedné krajně důležité transakce, která měla proběhnout včera na pardubickém kitsalonu. Od včerejšího rána mi nebere telefon. Vezmu si provaz a půjdu ho zastřelit do rybníka! ...tedy samozřejmě až poté, co bude vyřízen ten kšeftík...
Na druhou stranu - moje chyba je má přílišná poctivost... Klidně jsem si do těch Pardubic mohl zajet sám. Za precedens by se dal považovat případ jednoho chlapíka, kterého jsem potkal v pátek na kontrole u lékařky. Zapoměl si v ordinaci tašku s notebookem, z jejíhož vlastnictví jsem byl před odchodem podezříván já. Ocituji svoji praktickou lékařku, jejíž komentář, myslím, situaci vystihl dobře:
"Jo to je toho před váma... On je hrozně zamilovanej. On nám tu vyprávěl, jak byl včera (rozuměj na Valentýna) za slečnou až v Ústí nad Labem. Takovou dálku jel... se zánětem dutin... To sem neviděla! On mě - svojí doktorce - klidně řekne, že v pracovní neschopnosti rajzuje po světě a roznáší nákazu... Láska je mocná čarodějnice!"
Se slovy "Už se těším do práce." sáhám si na čelo, jestli nemám horečku...
Frustrace z politiky v kombinaci se zánětem dutin by porazila i vola. Takže ti velkoryse odpouštím falešná slůvka a nebudu oplácet stejnou mincí. Přeju brzké uzdravení a mnoho skvělých úspěchů v literární činnosti. ;)
OdpovědětVymazatTeo......ta slůvka nebyla falešná, ta slůvka byla podrážděná. A odmyslím-li některé expresivnější výrazivo, celkem si za nima i stojím.
OdpovědětVymazatZa přání ale v každém případě děkuji...
mu he he ..musíš si v tom adresáři udělat pořádek .. hned jak si rozmyslím vedle koho nechci sedět , dám ti vědět :o)
OdpovědětVymazatBinární...já tam mam pořádek. Ten abecední mi zcela vyhovuje...
OdpovědětVymazatbohajeho, miluju interpersonální roztržky, zvláště když ani nevím , o čem je řeč. Já to své umístění beru všema deseti. No fakt, galahade, normálně jsi mi udělal velikou radost a ta povídka se čte hezky. takže dííky :-D
OdpovědětVymazatNemáš zač *mrk*...pochvala potěší...
OdpovědětVymazatno jo nose mi stala věc nečekaná.... holt mi starší už i zapomínáme no... ono dovolat se na telefon v Praze, když jeho majitel je v Pardubicích nebývá právě nejjednodušší...
OdpovědětVymazatPokorně se kaji, a hluboce se veřejně omlouvám, že jsem ohrozil tvou modelářskou budoucnost....
No jo no...Stane se... jaks mi celej den ten telifén nezvedal, tak už jsem nějakej průser začínal tušit...
OdpovědětVymazatTeda zajímavé zážitky, obzvláště ta poslední část, kdy nemocný jezdí po republice. Zde je zkrátka vidět, že láska je opravdu mocná!
OdpovědětVymazat