Nešťastný a neveselý

 aneb Zase jeden panák na cestu

Garáž plná zaprášených pokladů, vedle ní chlívek s čuníkem, králíkama, několika slepicema a fakt přísnym kohoutem. U boudy chrápe pes, co je vlastně fena, na některý z několika švestek se líně povaluje kočka a bez většího zájmu čumí, jak si v hromadě písku pod ní malej, možná tak šesti-, či sedmiletej Galahad staví silnice, tunely a mosty pro angličáky... Tak nějak vypadaly letní prázdniny u strejdy Oty ve Strančicích. 

Když mi před zhruba deseti lety zemřel táta, moje děti byly ještě mrňavý. Komtesce byly tři, Inženýrovi rok a Medvídě mi ještě skákalo z jedný koule do druhý, abych použil nebožtíkovu oblíbenou průpovídku. Je tedy si dědu pamatuje jen Komteska a i ta už jen matně. Na obvyklý počet dědečků se mé drahé chovatelksé úspěchy dostaly tak, že adoptovaly právě Otu a začaly si na něj pořizovat podobný vzpomínky, jako si ze svýho dětství nesu já. Ze zvířat sice zůstalo jen pár slepic a nějaká ta více-méně samoobslužná kočka. Ale garáž plná tajemnýho haraburdí a švestky na zahradě jsou přesně takový, jako byly před pětatřiceti lety...

V srpnu jsem se krátce zmínil, že na tom strejda zdravotně neni právě nejlíp. Během podzima se bohužel ještě trochu zhoršil. Pravidelný návštěvy v říčanský nemocnici ho spíš jen tak tak udržovaly, než že by se něco zlepšovalo. Když jsme se u něj minulou sobotu stavili s mámou, říkala teta, že z postele moc nevstává.
V neděli ho odvezla rychlá do nemocnice.
V pondělí umřel.
V úterý by mu bylo 79.

On asi neni žádnej vhodnej čas, kdy by si člověk řekl, že teď by to jako šlo. Něco jako "plot je natřenej, králicí nakrmený, tak tou kosou mávni." Ale ty vole tejden před Vánocema? To honíš vánoční prémie ty krávo zubatá?
A úplně jiná věc je to přemejšlení nad skutečností, že se to vlastně nějakou dobu čekalo. Jenže on dokud ten člověk dejchal, nikdo jsme si ten blížící konec moc nepřipouštěli, protože i když všichni zhruba věděli, co se se strejdou děje, dokud dejchá, pořád se o něco hraje, že jo. 

A na úplnej závěr smekám před tetou, která strejdu nešoupla do LDN, přestože sama má se zdravim už taky starostí dost a  doktoři jí to několikrát nabízeli, párkrát vyloženě doporučovali. Nechala si strejdu do poslední únosný chvíle doma a starala se co jí síly stačily...

No nic no. Tak pozdravuj tátu a snad vám tam někdo natočí slušný pívo!