Jak mi bylo čtyřicet

 ...a už zase neni...

"A co piješ?" zeptal se mě Mrtvý muž z Yossarianova stanu, když si definitivně ujasnil, že v pátek muže na pivo. Piju Myslivce, ale to neni důležitý, zejména proto, že taková informace není zcela kompletní. Myslivce preferuju do placatice na vejšlapy, jinak piju všechno, co teče - klidně i mlíko nebo vodu.

Důležitý je, že já totiž loni při organizování třídního srazu objevil kouzlo facebookových událostí, který to obepisování lidí docela příjemně zjednoduší. A využil jsem je i teď, když jsem si u příležitosti svých čtyřicetin usmyslel, že by bylo fajn si dát pár škopků i s lidma, který třeba nevídám úplně běžně. 

A tak jsme šli prostě s klukama na pivo. Sestava byla nakonec vcelku skromná, dostavili se kolegové Jezevec, Kavárník, Svědek, Binární a již zmíněný Mrtvý muž z Yossarianova stanu. Avšak k dobré zábavě to postačilo a na každýho zbyla o něco větší porce narozeninovýho dortu, který nám zastoupila pomalu pečená burgundská šunka, který to pochopitelně strašně slušelo, dokonce i bez svíček.

Nesmíte se na mě příliš zlobit, že si fakt nevzpomenu na všechny ty veselý historky, který jsme si vyprávěli, ale byli určitě hrozně dobrý. Víte třeba, že v jednom nejmenovaném žižkovském nevěstinci si přes den přivydělávaly vařením obědů? Nevíte? ...tak už víte.
Já v každym případě příliš nevim, co bych vlastně dál psal, jelikož jsem se tu ze všeho nejvíc nechal trochu unést dojetim nad vcelku prostou skutečností, že mě ty lidi rádi viděli a vesměs se snažili mi udělat radost.

No jasně, že všichni alkoholem. Ale čim je člověk starší, tim lepší si kamarádi mužou dovolit, řikala jedna strašně chytrá žena... ;-)

"Náš útulný interiér, přátelský personál a velký výběr pochutin a nápojů vyloženě láká k příjemné relaxaci..."