neděle 18. prosince 2022

poetická apendicitida

 aneb Otcovská

Poetickou ódu na lásku
sesmolí i špatný student.
...když ho zrovna šimrá v ocásku...

Důkladnou statí prohrábnout duchovno?
Zkusil nejeden. Moudrá řeč a hlava otevřená.
Po řečech hovno.
A ta hlava? ...zabedněná...

Není mi třeba hloubat nad srdce chvěním,
ba ani toltéckou moudrostí.
Jediné rady si cením,
říkám se vší vážností:

...kdokoliv kdyby prozradil

to legendární kouzlo,
jak puberťačku pěstoval
...a nezabil!





3 komentáře:

  1. Nevi. Nebo aspon ja ne. Je to neco na zpusob prirodni katastrofy, kdy mame vsichni obecne smernice, co delat v horicim lese, ale doopravdy pak sedime na ohorelym parezu a rveme. Poprejme si hodne stesti, u nas uz je TO taky.

    OdpovědětVymazat
  2. Prostě zatnout zuby vydržet a neustále si opakovat, že to je jen dočasné... (byť relativně na dlouho, to uznávám)

    OdpovědětVymazat
  3. Komteska má neskutečný, neuvěřitelně prudký a protivně nečekaný výkyvy nálad.
    Respektive nečekaný možná až tak dalece nejsou, protože obvykle přicházívaj v momentě, kdy jí máma začne hubovat (mimochodem - často kvůli pro jemnostslečnu zcela nepřístojnejm prasárnám). V takovejch chvílích děvčátko z neutrálu rychle přechází přes vzdorovitý držkování k protržený přehradě sebelítosti, u který těžko odhalovat, jak moc je odůvodněná...
    To k tomu v tý porodnici do prdele nemužou dávat nějaký notičky?

    OdpovědětVymazat