Stará ruská bajka vypráví o dvou žabách, které při hledání něčeho na zub nachomýtnou se ke kravínu. Napadne je, že tam by mohly najít něco dobrého a oknem skočí dovnitř. Ku své smůle však přímo do vědra s čerstvě nadojeným mlékem. Vyskočit nemohou, okraj je vysoko a nemají se od čeho odrazit. A tak se jedna rozhodne, že je zbytečné, aby zemřela unavená, plácat se přestane, klesne ke dnu a tam zemře. Ta druhá, i když je též přesvědčena, že smrt je nevyhnutelná, bojuje dál až úplným vysílením padne do mdlob. Když se probere, zjistí, že při svém zoufalém boji o život utloukla pod sebou v mléce tenkou vrstvu másla, které ji nadnáší. Poselství této bajky je zřejmé - nikdy, Nikdy, NIKDY!!! se nevzdávat, byť by naděje byla sebenicotnější. Odkaz na tuto bajku a její poselství umístil svérázný historik Jan Drnek do názvu své knihy, která pojednává o tom, co by bylo kdyby...
