pondělí 3. června 2024

Remember gentlemen,

 try to have fun...

Na podzim léta dvoutisícího dvacátého druhého jsem se mohl přeskočit radostí, když BBC natočila seriál SAS: Rogue heroes. Znáte ten pocit, když obsah příběhu v podstatě znáte a tak máte dost času si užívat jeho zpracování? Přesně tím byl tenhle seriál po mne. Šestidílná minisérie o založení jednotky, která je dneska v podstatě mustrem všech možných speciálních útvarů se mimořádně vydařila. Okolnosti, které svedly dohromady Davida Stirlinga, Jocka Lewese a Paddyho Maynea, vykresluje s osvěžujícím nadhledem. Nemá ambice být vyčerpávajícím dokumentem a asi právě proto se ani trochu nebojí srandy. Lidi, kteří u zrodu jednotky stáli, ukazuje tak trochu jako rockový hvězdy, tedy se shovívavým pochopením pro jisté výstřelky, které se obvykle s vojenským řemeslem příliš neslučují (třeba jako tlouct nadřízené důstojníky). A odpovídá tomu i soundtrack, na němž skví se fláky od AC/DC, Black Sabbath, Saxon, Judas Priest, Cream nebo Motorhead (...a několika dalších). Tvůrcům se podařila skvělá věc, totiž natočit to celý velmi lehce, ale přitom z toho neudělat frašku. Myslím, že v téhle krátké scéně je tak nějak všechno, co člověk potřebuje, aby tu atmosféru trochu nasál.

No a letos...? Vedle toho, že se už od toho předloňskýho podzima nepřetržitě těšim na druhou sérii Rogue Heroes (která bude koncem letošního roku), tu máme film o jiné partě chasníků, ovšem velmi podobného ražení. Letos 19. dubna byl do kin uveden film The Ministry of ungentlemanly warfare. Dle úvodníků se jedná o "heavily fictionalized" příběh Operace Postmaster, takto jedné z prvních a rozhodně taky nejoprsklejších speciálních operací, do jakých se Britové za války pustili. 

"Ministry of ungentlemanly warfare", případně "Baker street irregulars" nebo "Churchill's secret army" byla pojmenování pro organizaci oficiálně známou jako Special Operation Executive. Pod jejími křídly se toho během války v Evropě stalo dost. Například zakrákal jeden říšskej protektor, nebo vyletěla do povětří jedna linka na výrobu těžké vody. Během války buď prostřednictvím sítě agentů a odbojových organizací na okupovaných územích, nebo jednotek britského vojska, obvykle SAS nebo Commandos, prováděla záškodnické akce podél takřka celého evropského pobřeží od norských fjordů po nesčetné řecké ostrovy ve středomoří. Vázala tím Němce na místech, kde se chleba rozhodně nelámal, v počtech, které dalece převyšovaly vlastní nasazené síly. Příkladem za všechny budiž třeba nájezd na Santorini v dubnu 1944, jehož úspěch vedl k posílení německé posádky v Egejském moři o cca 4000 mužů, kteří tam zůstali do konce války a pochopitelně pak chyběli jinde. Nájezd přitom provedlo 19 mužů.

Ovšem zpět k filmu. Je třeba ocenit v první řadě to, že se tématu vůbec někdo ujal. Pokud já vím, poslední opus, který se o práci SOE nějak otřel, byl film Kam orli nelétají z roku 1969, jehož scénář vycházel ze stejnojmenné novelky z pera Alistaira Macleana a realitě se nejvíce přiblížil, když divákovi sdělil, že v Německu jsou nějaký hory, co se jmenujou Alpy. I když nový snímek Guye Ritchieho nemá ambice být vyloženě přesný, ona douška "na motivy skutečných událostí" v jeho případě neníjen plácnutím do větru. A jelikož jsem vám už prásknul, kdo to režíroval, myslím, že už všichni mají jakous takous představu, co se jim tu servíruje.
The Ministry of ungentlemanly warfare je slušně zvládnutý akční film přisolený špetkou černýho humoru a byl by zábavnej i kdyby nebylo tý třešničky na dortu v podobě skutečnosti, že v něm herci hrajou skutečný postavy, který zhruba něco takovýho kdysi vážně podnikly. Že se tam mihne jeden budoucí světoznámej spisovatel, kterej právě tam a právě tehdy koukal do tváře předobrazu svýho nejznámějšího románovýho hrdiny.
S ní je to samozřejmě ještě vo fous lepší a člověk pak ani nemá problém scénáristům odpustit ty nepřesnosti, kterých nakonec s ohledem na žánr vlastně není až tak moc. Citlivou dívčí duši nejspíš potěší obsazení Henryho Cavilla a Alana Ritchsona do rolí Guse March-Phillipse a Anderse Lassena.


 

Dejte si to, je to dobrý.
...a narozdíl od Vládců nebes si tentokrát hlavní postavy oblíbit klidně můžete...

4 komentáře:

  1. Dik za tip! Od Ritchieho prave sjizdim Gentlemany a je to super vecernicek. Bavi me jeho styl, kdy tam v lehkosti soupe totalni pecky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo... To je von.
      Gentlemany jsme si před časem s Habrou taky dali a bavili jsme se dobře. Pravda, film mě bavil o dost víc, zejména díky postavě toho tělocvikáře v podání Colina Farrella. Ale jak řikáš - jako večerníček naprosto super... :-)

      Vymazat
  2. Umíš to prodat - ten Henry Cavill, přiznám se, docela zabral! ;-) A co se týče "heavily fictionalized" příběhů s reálným základem, tak to je něco, co mám čím dál tím radši. Tvorba dokumentární úrovně je fajn, ale dost často to ani zdaleka nebývá taková zábava.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, taky mam poslední dobou pocit, že to vlastně vůbec neni špatný. On ani ten dokument přibližně stejný stopáže stejně tu problematiku nerozebere nijak zvlášť do hloubky, takže nejlepší výsledek, jakýho může dosáhnout, je, že vzbudí zájem. No a když jde jen o to, tak to vlastně může nějaká dobře podaná "beletrie" zvládnout i lépe... :-)

      Vymazat