L-159 ALCA

O letadle, do něhož v Aeru vkládali nemalé naděje se toho doposud napsalo  a namluvilo dost. Bohužel. Zdaleka nejvíce úsilí totiž bylo věnováno hloubání nad jejími rozpačitými výsledky. Jakkoliv se to letadlo po technické stránce jeví býti více-méně v pořádku, exportní úspěchy se jaksi ne a ne dostavit. U vývoje L-159 jsem nebyl, do jeho zákulisí vidím pouze zprostředkovaně díky několika kolegům, kteří v devadesátých letech v Aeru pracovali, přičemž ne vždy pravě na projektu ALCA. Na následujících řádcích si tedy spíš než cokoliv jiného, přečtete řadu spekulací. Budu se snažit, aby působily příčetně, leč i tak je berte s rezervou jako autorovu potřebu v rámci tématu upustit páru.

Whippet Mk.A

Na polích flanderských vlčí máky vlají

rudě mezi kříži, které znamenají,

za řadou řada, náš hrob; pod bání modravou

skřivani v letu dál trylkují s odvahou

byť dole vřava děl zpěv jejich sluchu tají.

Spitfire LF Mk.IXe

Klidným nebem se nesla necelá dvacítka letadel v dokonalé formaci. Letci si poprvé po několika letech nemuseli navzájem hlídat záda a mohli prostě jen užívat krásný výhled. Teplé srpnové slunce se opíralo do perspexové bubliny překrytu a příjemně hřálo. Velitel se rozhlédl a letmo zkontroloval letouny okolo sebe. Zlehka se pousmál. Neužíval si ani tak krásné počasí, nebo nerušený klid. Jeho pozornost stále poutalo výsostné označení na křídlech vlastního stroje. Byl nezvyk po těch dlouhých letech vidět symbol své vlasti...

Jak je to teda s tim Temelínem?

aneb Bilancujeme pozdě, zato však blbě