aneb (nejen) Bloody Hundredth
Občas mě něco uchvátí tak strašně moc, že mi všechny ty dojmy, jichž jsem v takovou chvíli pln, lezou ven snad i ušima. Kdysi mě to potkalo s Dunou, Žábama v mlíku, bondovkama, ZZ Top, nebo Punisherem.
Už mi, lásko, není dvacet let, už mi není ani dvacet pět... ba ani těch třicet...třicet pět, jak zpíval kdysi ve svém populárním oplodňováku Jiří Zmožek, a snad proto se uchvacuju s podstatně menší intenzitou. I tak ale občas dovedu tejden lidem na potkání vykládat, že nutně potřebujou přečíst tohle, nebo vidět tamto. Naposled se mi to přihodilo letos v březnu, když jsem po čekání tak dlouhém, že jsem si nehty ohryzal málem k zápěstí, všecek nadšen viděl nový seriál Masters of the air, přičemž poslední obětí mého nadšení se stala Marie Veronika, protože si o to řekla.
Za zmíněným seriálem stojí dvojice Tom Hanks a Steven Spielberg, kteří jsou podepsání pod Band of Brothers nebo Pacifikem. Po Easy Company a 1. divizi USMC tentokrát přišly na řadu posádky bombardérů B-17, které se účastnily náletů na Německo v rámci 8. letecké armády USAAF. A z ní tedy zejména 100. těžké bombardovací skupiny operující ze základny Thorpe Abbots. Stejně jako oba starší seriály je i tenhle perfektní řemeslo, na němž je vidět, že autoři nebyli líný si udělat domácí úkol a tvořili s úctou k předlohovému materiálu.
Tu si rozhodně zaslouží. Během války prošlo službou u 8. USAAF 350 000 lidí.
Z nich ztratila 47000 lidí, 26000 padlo.
100. bombardovací skupina samotná při zhruba 300 odlétaných misích ztratila 177 letadel. Pro počet lidí násobte deseti.
Bombardérů B-17, bylo od roku 1935 do roku 1945 vyrobeno 12732, z toho se 4735 nevrátilo z bojového letu.
...a ty, co se vrátily, často vypadaly takhle...
Dejte si to, je to dobrý. Neni to vyloženě odpočinkovej materiál a na postavy se snažte moc nezvykat. Ale JE to dobrý!
No ty bláho. Ta letadla se fakt vracela, nebo je to eufemismus pro to, že byla posbírána někde na poli? Vypadá to dobře, ale Apple TV bohužel nepremáváme.
OdpovědětVymazatKrom toho posledního jsou všechny vyfocený po návratu domu. Éro z poslední fotky se nevrátilo, ale piloti ho dokázali udržet ve vzduchu dost dlouho na to, aby mohli ostatní v klidu vyskákat. Moc nechápu jak se jim to podařilo a v každym případě jim u toho muselo dost foukat na nohy.
VymazatPfff, člověk se hned na problémy s klimatizací při letu dívá jinou optikou!
VymazatNa klimatizaci klidně držkuj. Zrovna klimatizace je v principu docela jednoduchej systém. U dopraváků trochu přislazenej tim, že těch trubiček je tam fakt hodně, ale v zásadě nejde o nic jinýho, než o jedno sání studenýho vzduchu zvenku, jedno sání teplýho vzduchu z motoru, směšovací jednotka a vyvedení do kabiny. ;-)
VymazatPsice
VymazatNo jo, ale to po těch letadlech museli Němci střílet, aby jim něco odpadlo. Dneska se v Boeingu udělají samy od sebe dveře na nečekaných místech, protože jde spíš o to, aby měli v Boeingu vyváženej poměr menšin a nerozbrečel žádný inkludovance, že neudělali přijímací testy kvůli těžkejm otázkám. Než aby se bazírovalo na tom, že práce musí být odvedena s perfekcionistickým fanatismem.
To, že rodina přijde o pár členů, s tím se lidi nějak poperou, ale rozbrečet někoho z menšin, to fakt ne.
Galahad jistě bude vědět, přesněji než já, co to bylo za letadla, ale když se podobně poškozený vracely anglický bombardéry z výletů nad Německo, tak se pak dohadovali profesoři z univerzit kde zesílit pancéřování. Jestli tam, kde to je vidět strašně poškozený, jako na těch fotkách, nebo tam kde nikdy nic poškozenýho nebylo - podle logiky, že "když se do toho Němci strefili, tak to letadlo spadlo a nikdy se s takovým zásahem nemohlo vrátit. Takže jsme to smrtící poškození nikdy neviděli."
Takže tohle jsou vlastně ty dobrý vraky. Ekvivalent dnešních Boeingů, ze kterejch za letu nic neupadne a ani jeden program se nerestartuje.
A.P.
Jablečná televize občas produkuje opravdové perly, takže úplně věřím tomu, že tohle bude jedna z nich. Takovouhle obětí budu klidně častěji :-)
OdpovědětVymazat