Pán Chaosu

 a požírač světů! Takový jsem já.

Občas se stane, že mne má drahá Habřenka tak trochu jakoby pase. Naposled mne třeba půjčila tchánovi, který se ve svých sedmdesáti rozhodl pustit do zvelebování chaloupky. A byla by to v zásadě i pěkná potem, gulášem a borovičkou vonící neděle. Den byl chladný, ale tak akorát, aby se člověk prací příjemně zahřál. Vzduch byl svěží a výhled do údolí rozkošný jako vždy. Odvedl jsem zadanou práci a odejel domů, kde dlela samotinká Komteska a tesknila po tatínkovi (jo...tovižejo). 

No a někdy tehdy se mi to podařilo. Zničil jsem Nokii.
Nebyla to tedy ona slavná 3310, kterou za půl milénia najdou archeologové zapnutou a s půlkou baterie. Ale i tak.
Já. Zničil! Nokii!!!
Uvážím-li navíc, s jakou lehkostí se mi to podařilo, asi by mi ani ta nezničitelná 3310 neodolala.
Já tu svoji vypral. Prostě jsem se svlékl, umyl, špinďatý hadry z velebení tchánova sroubku hodil do pračky a pak už se jen divil, proč nemůžu najít telefon a co to do psí pochvy urousaný tak mlátí v tý pračce.

Tím však nebyl všemu veselí konec. Telefon se resuscitovat nepodařilo (vo fous - zapnout šel, ale display nedisplayoval), tedy jsem se pustil do shánění náhrady, protože bez přístupu k internet bankingu jsem se cítil poněkud nesvůj. Moudře jsem do kapsy vzal SIM a odfrčel do nedalekého kvelbu s elektronikou shánět nový přístroj.
"Potřebuju něco, do čeho se vejde tohle." sdělil jsem prodavači a zamával mu před obličejem výše zmíněným starobylým artefaktem. Překvapení bylo zřejmě dokonalé, jelikož dotyčný se nezmohl na slovo, jen zakroutil hlavou.
SIMky jsou čim dál menší (Jako proč tvl, když od chvíle, co lidi zjistili, že na telefonu jde koukat na porno, má průměrnej smartfoun rozlohu srovnatelnou s Havířovem?!). No nevadí. Vyžádal jsem si tedy nejlacinější dostupnou herku (TCL one touch, 489,-) a se SIMkou odfrčel na Floru do O2 vyřídit náhradu.
"Není problém... Koukám, že moc nevoláte... Data využíváte? A O2 TV?"
...a už to frčelo...
"A o cashbacku od Airbank jste slyšel?"
"Několikrát. Dneska mi bude stačit ta nová SIM karta."
"Jasně, jasně... Ale tu airbank tu vyřídíme během deseti minut..."
"To je moc... SIM...prosim..."

Odcházel jsem domů s novou SIM kartou, ale také chutí spáchat na někom nějaký strašlivý násilí. Zastavil jsem se u Vávrů tyhle tendence trochu naředit, což se mi v milé společnosti Zebřičky, Herce a Námořníka podařilo.
Stálo to čas a úsilí a den na to jsem bojoval s intergalaktickou kocovinou, do který mi O2 přitančilo s hodnocením spokojenosti s poskytnutými službami...
...voni mě kurva fakt chtěj nasrat...nebo nevim...